Prezident tvrdí, že plán spočívá v tom, že se pod mandátem OSN vytvoří mezinárodní správa Kosova a spolu s mezinárodními mírovými silami by se připravily podmínky pro další politická jednání. V mezinárodních mírových silách by podle něj mělo být zapojeno i Rusko, Ukrajina a případně i další země sdružené v Partnerství pro mír.
Havel neměl prohlášením o brzkém vyřešení krize podle svého mluvčího Ladislava Špačka na mysli jednu konkrétní věc. "Chtěl vyjádřit naději, že horečná jednání diplomatů konečně přinesou průlom do řešení situace v jihosrbské provincii," upřesnil mluvčí.
Po skončení bojů v Kosovu by se mělo podle Havla obnovit politické jednání, které bylo neúspěšné ve francouzském Rambouillet a poté v Paříži. Návrh smlouvy z Rambouillet je už ale podle něho částečně překonaný a Havel je skeptický k tomu, že by Kosovo mohlo zůstat autonomní oblastí Jugoslávie.
Na co se studenti ptali?
Studenty zajímalo to, z čeho pramení tak nízká podpora útokům NATO v Jugoslávii mezi českou veřejností. Prezident soudí, že jednou z hlubších příčin je to, že je tu "zaklet archetyp představy, že se dějinami dá bezbolestně probruslit a moc se neplést do toho, co se děje za humny. Dějinami ale nelze sametově, něžně a bezbolestně proplouvat."
- úterý 11. května 1999
