Čestná funkce by podle Exnera byla oceněním jeho více než dvanáctileté práce v čele komunistické strany.
Ransdorf v pořadu České televize prohlásil, že je přesvědčen o tom, že Grebeníček nemůže ze svého rozhodnutí opustit předsednické křeslo couvnout. Svůj úmysl oznámil stranickému vedení už v červnu. - více zde
"Protože se za tři měsíce nic nezměnilo, je třeba ho brát vážně," řekl Ransdorf. Jako lídr jihomoravské kandidátky ale Grebeníček může podle Ransdorfa udělat "obrovský kus práce".
Exner připomněl, že odcházející předseda je už jako jednička kandidátky na jižní
Moravě nominován ústředním výkonným výborem. Exner ani Ransdorf nechtěli hovořit o kandidátech, kteří by se mohli o Grebeníčkovu funkci ucházet.
Ransdorf pouze připomněl, že největší legitimitu od šestého sjezdu, který se konal loni v květnu, má místopředseda Poslanecké sněmovny a KSČM Vojtěch Filip.
V souboji s Grebeníčkem o funkci předsedy získal jen o třicet hlasů méně. Jako o Grebeníčkově nástupci se o něm v KSČM hovoří nejčastěji a Filip připomíná, že už na sjezdu řekl, že je připraven vedení strany převzít.
Filip v nedělním pořadu televize Nova Sedmička nechtěl říci, koho považuje za svého hlavního konkurenta. Popřel, že by Grebeníčkův odchod z čela strany byl součástí dohody, která měla být podle spekulací médií uzavřena na posledním sjezdu strany.
Kdyby se Filip stal šéfem strany, usiloval by o razantní plnění jejího volebního programu a chtěl by více oslovit různá občanská sdružení a hnutí. Dal najevo, že materiály, jež se týkají orientace strany a byly přijaty na jejím posledním sjezdu,
by se mezi sjezdy měnit neměly. Orientaci strany může měnit jen její sjezd, zdůraznil.
Jako o dalším možném Grebeníčkově nástupci se hovoří o předsedovi klubu komunistických poslanců Pavlu Kováčikovi. Ten ale řekl, že takovou ambici nemá a že za nejvhodnějšího kandidáta považuje Filipa. Ransdorf se v neděli vyjádřil, že se rovněž o předsednictví ucházet nehodlá a chce se "realizovat v Bruselu".
