Slovo "vedro" má totiž praslovanský základ. A to je důvodem, proč si co do horka mohou rozumět lidé v řadě zemí, aniž by znali řeč. "V mnoha slovanských jazycích najdeme velmi stará slova podobného základu, jako je naše vedro," říká lingvistka Eva Vašíčková.
Třeba slovenské vedrný, polské wjodro, ruské vëdro, hornolužické wjedro, bulharské a srbochorvatské vedar... "Všechna se odvozují od praslovanského vedr-, což má ještě starší původ v základu ved-, tedy horkem sušiti. Přípona -ro- zase ukazuje na velké stáří slova," popisuje. "Prapředkové by s trochou nadsázky o velkých vedrech asi řekli gor-k-čas- (horké časy). Slovo počasí je totiž na rozdíl od vedra záležitost hodně mladá, skoro novodobá."
Stejnou kolébku slov mají i románské jazyky. Francouzské chaleur, italské caldo či španělské calor odvozují svou podobu od latinského calor – teplo, horko, žár, vášeň. A také se tak o počasí v těchto zemích mluví: pařák jako v peci, vedro jako v pekle, spalující horko... "Ve všech jazycích oheň, pec i slunce pálí stejně," podotýká Vašíčková.
Na jih od Česka však horko málokdo řeší. "Tady už se o vedru lidé ani nebaví, protože je pořád," mává rukou český konzul v Bulharsku Filip Pšenička ze Sofie vyhřáté na 40 stupňů. "Ale kdyby se o tom zatraceném vedru bavili, řekli by Bulhaři prokleta žega," dodává.
To kdyby si chtěl zanadávat na velkou výheň Rom, přešel by do češtiny. "Řekl by nejspíš, že je zatracenej hic," říká Věra Ivicicová z brněnského romského střediska Drom.
Hrozný hicJak se mu říká v cizině Rusko - Žara kak v adu (horko jako v pekle) Slovinsko - Pasja vročina (psí počasí) Vietnam - Nong nhu thieu nhu dot (vedro, jako když hoří) Japonsko - Kuso atsui (zatracené horko) Finsko - Hirveä helle (pekelné vedro) Izrael - Chom norai (hrozné horko) Francie - Canicule (pařák) Itálie - Che afa fa! (jaké dusno!) Portugalsko - Que forno (jaká výheň) Anglie - Sweltering heat (vedro k padnutí) Polsko - Tutaj jest patelnia (vedro jako na pánvi) Maďarsko - Szörnyű meleg van (strašlivé vedro) |
