"Pokud elektronická pošta přijde do vaší osobní e-mailové schránky, tak samozřejmě zaměstnavatel ji, stejně jako váš osobní dopis v psacím stole, číst nemůže," prohlásil Neuwirt.
Uvedl to v souvislosti s praxí firem, které chtějí sledováním e-mailové pošty bránit případnému zneužívání služebních počítačů pro soukromé účely.
Zaměstnavatelé mají podle Neuwirta právo zjišťovat, jak pracovníci využívají pracovní dobu, ale musí pro toto monitorování použít "férové legitimní prostředky".
Podle šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů je protiprávní, aby zaměstnavatel vyžadoval po pracovnících souhlas s kontrolou obsahu e-mailové pošty. "Byly by tím porušeny Listina základní práv a svobod i mezinárodní smlouvy," dodal Neuwirtův náměstek Josef Nejedlý.
Pokud by zaměstnavatel informace o e-mailech v zaměstnancově schránce shromažďoval či dokonce zpracovával, mohl by být postižen i podle zákona o ochraně osobních údajů.
"Zaměstnavatel má určité právo dohlížet na to, jak zaměstnanci pracují, ale není to právo generální, které by převažovalo nad právem občanů mít soukromí i na pracovišti," zdůraznil Neuwirt.
Ochránci dat se podle svého předsedy setkávají s tím, že monitorování zaměstnanců je spíše systémem špehovacím než sledováním pracovních aktivit.
Lidé, kterým vadí kontrola elektronické pošty, mohou požádat o pomoc ochránce dat. Úřad podle Neuwirta v tomto směru zatím poskytoval pouze konzultace, ale žádný podnět k šetření nedostal.
Podle průzkumu společnosti TNS Factum z loňského května téměř 40 procent firem přiznalo, že svým zaměstnancům e-maily kontroluje. Sedmnáct procent podniků na ně dokonce dohlíží pravidelně. Výsledky průzkumu už tehdy ochránci dat označili za znepokojivé.
