ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: canvas.com

Tahle země není pro mladé Čechy. Místo důchodů věří kryptoměnám a investicím

  • 75
Podle nového průzkumu polovina Čechů počítá s tím, že v důchodu nevyjde se svými úsporami, k tomu se 64 procent lidí obává poklesu životní úrovně ve stáří. To vše navzdory tomu, že si více než polovina populace pravidelně spoří. Generace Z nebo mileniálové si podle expertů už ani nedělají důchodové kalkulačky. Spoléhají se na kryptoměny a investice.

Ačkoli si 7 z 10 Čechů spoří a na penzi se nějak připravují, 73 procent lidí počítá, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se bezmála dvě třetiny obávají, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Ipsos a poradenské společnosti Broker Consulting.

Většina lidí si nějakou formou na důchod spoří či investuje. Pravidelně tak činí více než polovina oslovených. Měsíčně si zpravidla na důchod odkládají do dvou tisíc korun. Pouze 26 procent lidí spoří na důchod více než dva tisíce korun. Polovina lidí šetří na penzi do tisícovky měsíčně.

Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich situace neumožňuje, nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje.

„Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slabosti penzistů v České republice. Naším společným hlavním cílem v této souvislosti je vysvětlit lidem, že tomu mohou předejít, když se k tomu rozhodnou,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Spoření, akcie, kryptoměny

Náladu lidí potvrzuje také anketa mezi lidmi, které oslovila redakce iDNES.cz s dotazy, jaké mají plány na stáří a jestli počítají s podporou státu v podobě penze.

„S důchodem nepočítám. Mám spoření, kam měsíčně posílám celkem slušnou částku ze své výplaty,“ říká Anita Martincová, mladá žena z Prahy, která pracuje v oblasti financí.

Podobně je na tom také Ondřej Chaloupka, mileniál pracující v oblasti kyberbezpečnosti. „Jako OSVČ s důchodem nepočítám. Pravidelně investuji a mám několik spoření,“ uvedl na dotaz.

Stejně tak reaguje například osobní trenérka Klára Kondraš. „Již několik let mám zřízené penzijní spoření a ukládám si peníze i do akcií jako rentu,“ vysvětluje Klára.

Kromě mileniálů, tedy lidí narozených přibližně mezi lety 1986 a 1996, řeší finanční situaci také takzvaná generace Z. Tedy ti narození zhruba mezi roky 1996 a 2009. Nejstarším z nich je nyní přibližně 22 let, což znamená, že právě teď začínají ovlivňovat pracovní trh.

#MILLENNIALS: Kdo je generace Y, jak ji poznáme a patříme do ní?

„Podle našich zkušeností mají mladí lidé ve svém portfoliu na prvním místě kryptoměny. Pak dlouho nic a poté následují různé investice, například do akcií,“ říká Martina Bacíková, zakladatelka a výkonná ředitelka neziskové organizace Institut ekonomického vzdělávání (INEV), která mimo jiné pořádá Ekonomickou olympiádu pro základní a střední školy.

O důchodech už raději ani neučíme

Bacíková potvrzuje, že výsledky nového průzkumu se odráží i v její praxi. Mladí lidé s důchodem vůbec nepočítají, nedělají si ani kdysi oblíbené „důchodové kalkulačky“. O to víc podle ní přemýšlí o různých formách investování, při rozhodování však naráží na realitu.

„Mnohokrát jsem se setkala s případy rozhodovací paralýzy. Mladý člověk byl rozhodnutý investovat, ale na poslední chvíli cukl, protože v televizi mluvil ekonom o tom, že brzy bude lepší situace,“ přibližuje Bacíková a dodává, že někdy se takové rozhodnutí zasekne i na několik let.

„Investovat se přitom dá i s pětistovkou, jde hlavně o to začít,“ doplňuje Bacíková. Podle slov zakladatelky INEV už jejich organizace dokonce při výuce žáků z ekonomické gramotnosti důchody úplně vylučuje, ani ona sama totiž jako mileniál s důchodem nepočítá.

Nespořím, nemám na to

Podle analytika Nováka se u nejmladší generace na pracovním trhu opravdu dá vypozorovat velký zájem o nejrůznější aplikace, které nákup kryptoměn usnadňují. Hlavní chybou je podle něj zaměření se pouze na jednu akvizici.

„V tom případě totiž začínají takzvaně spekulovat, sází vše na jednu kartu, což žádný poradce doporučit nemůže,“ konstatuje Novák a dodává, že se v jeho praxi objevují nejčastěji dva typy mladých lidí se zájmem o oblast kryptoměn.

Jedni jsou ti, kteří se už od mládí o svou budoucnost aktivně zajímají, druzí si chtějí spíše užít adrenalin, který s sebou investování a kryptoměny mohou přinášet. „Druhá skupina většinou do vyhledávače zadá příkaz ‚Jak mám správně investovat‘ a může se tak mnohdy spálit,“ míní Novák.

Mladí investoři často začínají na minimálních částkách. Nejsou v tom ale sami. Podle průzkumu si do 500 korun měsíčně spoří nejčastěji lidé s dětmi nebo ti, kteří si začali peníze odkládat před jedním až dvěma roky. Nad 2000 korun spoří pouze 11 procent těch, co mají penzijní spoření.

Průzkum také zjistil, že osmatřiceti procentům oslovených přispívá na důchod zaměstnavatel. Pro více než dvě pětiny to znamená v průměru 700 korun za měsíc navíc na penzi.

„Ukazuje se, že jednoznačně chybí finanční produkt, který by byl v populaci jasně vnímán jako výhodný a efektivní nástroj na dlouhodobé spoření na stáří,“ říká Michal Straka, analytik agentury Ipsos.

Takové produkty přitom podle Nováka existují, ale úroveň jejich znalosti v populaci je nízká a u části populace je stále ještě zatížená špatnými zkušenostmi v neregulovaném období devadesátých let.

„Při tom dnešní nabídka standardních finančních produktů kopíruje nejvyspělejší trhy světa,“ dodává Novák


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video