V kostce: loajalita plátce daně k výběrčímu je natolik mizivá, že plátce výběrčího prostě ignoruje. A nemá ani výčitky svědomí, ani strach z vážnějšího postihu. Důvodů je několik:
1) Povinné výdaje (sociální dávky, důchody, platy státních zaměstnanců) tvoří čtyři pětiny rozpočtu. To znamená, že vláda má extrémně malý prostor pro veřejné služby. A je to vidět. Silnice jsou děravé, policistů je málo, razítek moc... Kdo by si takové služby platil?
2) Relativně luxusní systém životního minima nabízí mnoha lidem elegantní životní styl - oficiálně pracovat se jim prostě nevyplatí. To v důsledku znamená, že jsou "ekonomicky nuceni" pracovat načerno. Brát dávky, neplatit daně. Český ideál.
3) Postih za daňové podvody (a práce načerno není nic jiného než daňový podvod) v podstatě nehrozí. Šance na prozrazení je malá, berní úřad nezvládá ani evidentní velké ryby. A fixlujete-li v řádu desetitisíců, stejně jde jen o přestupek.
4) Neutečeme vlastní minulosti. Šidit a podvádět bolševickou vrchnost nebylo nemorální, naopak to patřilo spíše k mravním ctnostem! Krást na ulici - nikdy; ale proč "držet basu" s vrchností, která seděla na hlavních ruských tanků? Jak už to bývá, mravní relativizace se nikdy nezastaví. Étos šalby a zapírání se nám nepodařilo účinně nahradit žádným jiným.
Z tohoto úhlu byl jakoby banální skandál vládních "transformačních" stran s falešnými sponzory a skrytou korupcí pro morálku v zemi zcela fatální.
To nejhorší na konec - veškerá data, která v textu zmiňujeme, se rok od roku zhoršují. Odváží se někdo domýšlet, co čísla o rostoucím neplacení daní znamenají ve chvíli, kdy razantně mohutní státní dluh?
Špidlova předvolební demagogie, že ČSSD převzala zemi "měsíc před Argentinou", by se mohla premiérovi vrátit i s úroky. K argentinskému ledovci by se jeho loď mohla přiblížit ještě v tomto volebním období.
Vtip je v tom, že na palubě jsme také my.
