Skončily prázdniny, nejnebezpečnější doba na českých silnicích. Za celé prázdniny, které letos začaly koncem června a končily první zářijový den, bylo 121 obětí na životech.
„Během letošních letních prázdnin policisté předběžně evidovali celkem 19 248 dopravních nehod,“ uvedla tisková mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Potvrdila čísla policejních statistik, která dlouhodobě ukazují, že červenec a srpen jsou nejnebezpečnější měsíce. MF DNES z dat Centra dopravního výzkumu vytvořila mapu nejnebezpečnějších úseků posledních let, kde se nejvíce bourá.
Fotogalerie |
Silnice I/9 se poklidně táhne mezi rozlehlými lesy Kokořínska. Projížďka po klikaté silnici, která spojuje Mělník s Jestřebím, může milovníkům romantických projížděk připadat trochu jako motoristický ráj na zemi. Jenže z hlediska dopravní bezpečnosti je to spíš peklo.
Silnice dlouhodobě patří mezi nejnebezpečnější v Česku. Na osmnáctikilometrovém úseku mezi obcemi Želízy a Dubá se jenom mezi lety 2016 a 2018 stalo 150 dopravních nehod. Obzvlášť nebezpečných je pět nepřehledných zatáček. Největší respekt budí hned první náročnější úsek za Želízy. Na konto esovité zatáčky připadlo 31 nehod.
Tyto zatáčky vytipovalo Centrum dopravního výzkumu jako takzvané shluky – místa, kde podle statistik hrozí řidiči extrémně vysoké riziko dopravní nehody. Podobných míst je na českých silnicích okolo dvou set. Řidiči by si měli dát pozor v zatáčkách i na některých rovných úsecích dálnic.
Mapa nejnebezpečnějších úseků silnic v Česku
Zatímco kokořínské serpentiny lze vylepšit jen těžko, jinde může pomoci investice do infrastruktury. Příkladem může být třeba silnice I/37 mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. V letech 2009 až 2011, kdy ještě čtyřpruhová nebyla, se zde stala řada nehod s vážnými a smrtelnými zraněními, pak se jejich počet snížil.
Legendární dálnice
Redakce MF DNES vytipovala v Česku deset úseků, kde by si měli řidiči dát obzvlášť pozor. Co se týče počtu rizikových míst, nemá v Česku dálnice D1 konkurenta. Jenom na úseku mezi Prahou a Brnem je celkem 25 míst, kde se vyplatí být opatrný. Svou roli hraje velké množství aut a kamionů i probíhající modernizace.
I na nejdelší tuzemské dálnici ale existuje úsek, který je obzvlášť rizikový. „U Humpolce v příkrém kopci často bouraj politici,“ zpívala punková kapela Tři sestry už začátkem devadesátých let. Humpolec je pro řidiče postrach i o čtvrtstoletí později. Kolem města na Vysočině se táhne zhruba dvacet kilometrů, kde se nakumulovalo celkem devět obzvlášť nebezpečných úseků.
Největší respekt budí dálnice kolem Speřic. Mezi lety 2016 a 2018 tady řidiči bourali víc než devadesátkrát.
Vážné problémy dělá řidičům také nebezpečný trojúhelník mezi Hradcem Králové, Pardubicemi a Holicemi. Podle dat Centra dopravního výzkumu je na tomto úseku celkem šest míst se zvýšeným rizikem neštěstí. Od roku 2016 došlo na těchto úsecích k deseti smrtelným dopravním nehodám. Místní dopravě by mělo pomoci vybudování nového úseku dálnice Opatovice–Časy. Stavba začala letos na jaře a dokončena by měla být v lednu 2022.
V Česku je přeznačkováno
Podle Romana Budského, předsedy expertní rady Vize 0 , což je sdružení, podporující aktivity, zaměřené na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, může při vzniku velmi nebezpečných míst na silnicích hrát roli několik různých faktorů, třeba kvalita povrchu silnice, počasí; některé cesty jsou při námraze nebezpečnější než jiné. Riziko vzniku dopravní nehody zvyšuje kromě intenzity dopravy také množství lesní zvěře, která přes silnici přebíhá.
Jednoduchou cestou, jak snižovat počet dopravních nehod, je kvalitní značení. Ne vždy to znamená jen ceduli v každé zatáčce. Naopak. Důležité je umisťovat značky s rozumem. „V Česku máme dopravních značek někdy až moc, řidiči až polovinu dopravních značek vůbec nevnímají,“ upozorňuje Budský. Šoférovi, který místo dobře nezná, se tak může stát, že se ve velkém množství informací jednoduše ztratí. Tím roste riziko, že přehlédne nějakou opravdu důležitou dopravní značku, čímž rapidně vzroste nebezpečí dopravní nehody.
Samotné množství dopravních nehod není jediným kritériem, které určuje nebezpečnost dopravního úseku. Jsou místa, kde se bourá často a nejtragičtější nehody se jim vyhýbají, a pak jsou úseky, které co do počtu incidentů sice nijak zvlášť nevybočují, ale následky nehod zde bývají fatální.
Silničáři v ohrožení
K takovým úsekům patří silnice I/48 od Hranic do Frýdku-Místku na severní Moravě, kterou ŘSD postupně přestavuje na regulérní dálnici D 48. Dne 20. srpna zde došlo k nejtragičtější nehodě prázdnin; po čelní srážce dvou aut zemřeli čtyři lidé, pátého záchranáři ošetřili se středně těžkým poraněním hrudníku. Řidič vjel z dosud nezjištěných příčin do protisměru, kde došlo k čelnímu nárazu s protijedoucí autem s přívěsem. Silnice byla vybudována před zhruba čtyřiceti lety, jako čtyřpruhová komunikace bez středního dělicího pásu a krajnic pro nouzové odstavení vozidla. Pokud by tu svodidla byla, mohla střetu zabránit.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve spolupráci s policií, kraji a dopravními odborníky stav silnic sleduje. Kontrolují dopravní značení, odbočovací pruhy, kvalitu silničního povrchu, vodorovné značení a navrhují případné změny či doplnění.
Ze statistik vyplývá, že nejčastější příčiny dopravních nehod jsou nepřiměřená rychlost, neopatrná jízda a nepozornost za volantem. To dokládá i jedna smutná statistika ŘSD. „Jen v letošním roce máme čtyři desítky rozbitých kusů techniky, do kterých někdo, většinou kamion, narazil,“ popisuje mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Od roku 2011 registrují podobných nehod víc než pět set a za pět let mají bilanci tří mrtvých a pětačtyřiceti zraněných.
Fakta Nehody na českých silnicích v roce 2018
|
