ČSSD potápí spor: Ibl versus Gross

  • 41
Sociální demokracií zmítá tři měsíce před volebním sjezdem další vážný spor, který ji po trojích prohraných volbách může srazit ještě níž. "Musíme něco udělat s poslaneckým klubem, není v této chvíli dobře veden," hřímal počátkem prosince na schůzce vedení ČSSD premiér Stanislav Gross.

A odpověď šéfa poslanců Petra Ibla na sebe nenechala dlouho čekat. Kritiku neustál a vystartoval naopak proti tomu, že ČSSD - jak řekl - přešlapuje na místě, nic neřeší a vedení stranu nikam nevede.

"Pokud se nezmění práce poslaneckého klubu, rezignuji," řekl v neděli MF DNES Ibl. Ještě v pátek přitom v dopise poslancům a vedení strany, o němž informoval deník Právo, oznámil svou rezignaci jako už hotovou věc.

Iblovi vadí i chabá komunikace mezi vládou a poslanci a nejednotný klub. Střety vypukly, už když expremiér Vladimír Špidla sestavil koalici s lidovci a unionisty. Vyhrotily se při volbě prezidenta a od té doby v klubu není klid.

Jen asi dvě třetiny poslanců ČSSD stojí za koalicí s křesťanskými demokraty a unionisty. Právě to vyvolává ve straně největší rozpory.

Část doleva, část doprava
Poslanci, kteří ve straně reprezentují dvě výrazně odlišná křídla, však tvrdí: ani klubu, ani straně štěpení nehrozí. "Nebude se dít vůbec nic. Až jednou dospějeme k jednociferenému výsledku ve volbách do sněmovny, tak se uvidí," řekl v neděli poslanec Vladimír Laštůvka.

Ve straně patří ke skupině, která požaduje, aby se ČSSD držela tradičního levicového programu, a kritizuje, že Gross a ministr financí Bohuslav Sobotka sázejí na razantní pokračování reformy veřejných financí a posun strany "doprava".

"Myslím, že Petru Iblovi prostě ruply nervy, ten klub se fakt nedá řídit," podotkl naopak poslanec Jozef Kubinyi, který na rozdíl od Laštůvky patří k přesvědčeným stoupencům nynější koalice.

ČSSD je podle něj nyní ideově rozklížená a situaci komplikuje, že klub je rozpolcený. "Jen asi dvě třetiny poslanců stojí pevně za vládou," odhadl. Poslanci, kteří mají výhrady ke koalici, jsou sice v menšině, ale mohou některé zákony blokovat.

Politologové tvrdí, že současný spor může ČSSD srazit víc dolů. "Útok ze strany ještě nedávno Grossova věrného spojence může způsobit v té straně další rozkol," míní Rudolf Kučera.

Petr Ibl, politik, jenž kritikou nešetří
Když loni v březnu ČSSD po debaklu při volbě prezidenta změnila vedení poslaneckého klubu, kritizoval jeho nový šéf Petr Ibl chabou komunikaci mezi vládou Vladimíra Špidly a poslanci ČSSD.

Od té doby vystoupil v podobném duchu několikrát. Vytýkal Špidlovi váhavost, horoval pro to, aby se novým šéfem strany stal Stanislav Gross. Nyní přitom tvrdí: "Řízení strany podle mého názoru neexistuje a bohužel ani komunikace, vytýkaná Špidlovi, není lepší."

Přiřadit Ibla jednoduše do některé ze znesvářených skupin v ČSSD nelze. Kritikou totiž nešetří a rozdává ji celkem rovnoměrně na všechny strany. Sociální demokracii podle něj škodí "mediální návraty" Miloše Zemana.

To, že Zdeněk Škromach oznámil kandidaturu na šéfa ČSSD v předstihu v médiích, označil Ibl za neprofesionální a netaktické. A nyní se klidně pustil i do Grosse. Přitom právě s ním je velmi úzce spojen Iblův vstup do vysoké politiky.

Po Grossově boku stál Ibl již v druhé polovině 90. let jako poradce, poté i jako náměstek ministra vnitra. A byl to Gross, kdo ho prosadil do čela klubu ČSSD.

Když letos v létě sestavoval Gross svou vládu a o Iblovi se spekulovalo jako o možném ministrovi vnitra, Česká televize odvysílala, že měl jako dozorce ve věznici v Praze-Ruzyni údajně "nadstandardní vztahy" s StB. Ničím to však nedoložila.

Média zpochybnila i jeho bezpečnostní prověrku, protože byl dříve v jedné firmě s důstojníkem bývalé StB Jaroslavem Vondruškou. Ibl se ministrem nestal a téměř přestal komunikovat s novináři. A nyní, kdy vystoupil s kritikou v ČSSD, říká: "Je to náš vnitřní problém, musíme si to vyřešit sami."

 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video