Procedura vyhoštění cizinců, kteří neoprávněně pobývají v Česku, tak bude od nynějška v řadě případů složitější a delší.
Zrušené ustanovení zákona dopadalo na ty cizince, kteří se v Česku zdržovali neoprávněně, například přišli o povolení k pobytu, případně v zemi žili pod falešnou identitou nebo bez dokladů. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského mají i takoví lidé právo na to, aby se mohli proti úřednímu postupu bránit u soudu.
"I tito lidé musí mít právo na to, aby jejich situaci posoudil nejen úředník ministerstva vnitra, ale aby se mohli alespoň v jednom stupni obrátit na nezávislý soud. I kdyby jenom jeden ze sta nebo jeden z tisíce uspěl v soudním řízení, bude učiněno spravedlnosti za dost," řekl Rychetský.
Soudní přezkoumávání = peníze navíc
Předseda soudu připustil, že soudní přezkoumávání bude pro Česko představovat určitou finanční zátěž. Cizinci, o jejichž vyhoštění se rozhoduje, totiž bývají umístěni ve vazbě. Mnoho z nich zřejmě možnost podat žalobu využije. "Česká republika již řadu let není státem tranzitním, pro řadu cizinců se stala zemí cílovou, kde by se velmi rádi usadili," připustil Rychetský.
Status cizince bez oprávnění k pobytu mohou mít v budoucnu například zahraniční dělníci, kteří v zemi zůstanou i poté, co kvůli finanční krizi přijdou o práci. V takovém případě totiž musí hned odjet do vlasti, což ale v řadě případů nedělají a v Česku zůstávají "načerno".
Návrh na zrušení ustanovení zákona podal Nejvyšší správní soud. Poukázal na to, že dosud neexistoval žádný objektivní a nestranný mechanismus k prověření oprávněnosti vyhoštění. Rozhodování tak nebylo transparentní a otevíral se prostor pro případnou korupci.
Podle Nejvyššího správního soudu je soudní přezkoumání v řadě případů žádoucí. Případné nezákonné vyhoštění totiž může představovat výrazný a obtížně napravitelný zásah do soukromého a rodinného života člověka.
Rychetský připomněl, že cizinci jsou v některých případech vyhošťováni do zemí, kde jim hrozí nebezpečí krutého zacházení, či dokonce smrti.
