Navíc ještě po třicátých narozeninách zůstává v Česku bydlet se svými rodiči dvanáct procent mužů, zatímco žen jen polovina. Fakta vyplynula z nového výzkumu Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Jak to přijde? Ženy jsou častěji vedeny k péči o domácnost. "Jsou schopné se o sebe postarat, tudíž pro ně není tak těžké opustit domov, v němž mají plný servis," míní Kristýna Ciprová z Gender Studies.
Chlapci tolik vedeni k samostatnosti nejsou. A obecně se předpokládá, že práci matky v domácnosti nahradí práce manželky. "Dokud tedy muž nenaváže trvalý vztah, pravděpodobně necítí tolik potřebu se z domu stěhovat," dodává Ciprová.
Moderní pohádka o hloupém Honzovi
Důležitou roli pochopitelně hrají také peníze. "Podle přesvědčení 57 procent lidí by oddělené bydlení negativně ovlivnilo jejich finanční situaci," uvádí Olga Nešporová, autorka výzkumu o bydlení mladých s rodiči.
Jenže psychologové varují, že mezi dětstvím a dospělostí musí být jasná dělící čára. A včas. "Vezměte si pohádku o hloupém Honzovi za pecí," říká olomoucký psycholog Petr Hroch.
Doma je dobře?Kdy mladí Češi odcházejí od rodičů: Ve věku 15 až 19 let |
"Ta je mimochodem moderní i v tom, že se v ní otec jaksi nevyskytuje, to matka kmitá kolem syna. A až se naštve, sbalí mu raneček s buchtami a řekne: Tak hajdy do světa!" připomíná psycholog.
"A matka v tomto případě dělá dobře. Buchty jsou symbolem toho, co dítě dostává za moudrosti od rodičů, a potřebuje zjistit, kterých se zbavit výměnou za jiné zkušenosti. Jinak nedospěje nikdy," popisuje.
Dítě podle něj neví, že je dospělé, dokud mu to rodič nedá jasně najevo – je na rodičích, aby synovi a dceři pomohli oddělit se od "rodinné dělohy a znovu se narodit". Do dospělosti.
"Musí včas říct: Máme tě rádi, přejeme ti hodně štěstí, ale tady máš talíř a peřinu a běž žít po svém. Jinak tu pupeční šňůru dítě samo nepřestřihne a způsobí mu to vážné problémy v životě," pokračuje v přirovnání Petr Hroch.
Česko je ostatně proslulé tím, že na rozdíl od západních zemí tu zůstávají děti s rodiči i v dospělosti. "Více než polovina dospělých ve věku od osmnácti do třiceti let (53 procent) bydlí společně s rodiči," dokazuje to i Olga Nešporová. A dokonce čtyři procenta padesátníků nikdy nežila sama - bez rodičů.
To v Americe je to obráceně: kdo zůstane žít s rodiči po dvacátém věku života, je mírně řečeno zvláštní. "Co si o tom společnost myslí, je vidět v každém druhém filmu: Masoví vrazi a podobná individua se jakoby náhodou rekrutují z řad mužů žijících ve třiceti s maminkou," podotýká Hroch.
Manželky dospělých dětí
Dřívější osamostatňování žen je dáno také historicky. "Žena odcházela z domu za svým novým manželem a syn zůstával na gruntu," připomíná psycholog.
Potíž je v tom, že dnešní mladé muže podle něj už nikdo nenutí tak jako kdysi vyrazit do světa na zkušenou. "Je to tak trochu znak úpadku civilizace," dodává psycholog. V jeho ordinaci pak končí zoufalé ženy, které si vzaly "dospělé dítě".
Bydlení bez rodičůCo se osamostatněním zlepšilo? Co se osamostatněním zhoršilo? Jak daleko teď bydlíte od rodičů? Zdroj: UK a VÚPSV |
