Z evropských zemí jsou v tomto případě za námi pouze Slovensko, Bělorusko a Španělsko.
Útěchou nám může být pouze to, že v dalších důležitých ukazatelích, jako je počet procedur potřebných k rozjezdu podnikání nebo množství kapitálu pro rozjezd v poměru k HDP na hlavu, jsme naštěstí "pouze" průměrní.
Ještě hůře jsme na tom s výstupem z trhu. Ukončení podnikání i se vším potřebným úklidem trvá v ČR více než devět let. Jsme na místě 129.! Za námi už je jenom Brazílie, Čad a Indie. Je tohle vůbec možné? Odpověd zní: Ano je.
Na podrobných měřeních Světové banky se totiž podílely renomované světové právnické firmy. Má to i svou logiku. Již deset let se mluví o situaci kolem obchodního rejstříku a nikdo ji neřeší.
Bývalý ministr spravedlnosti Rychetský, který slíbil nápravu, odešel k Ústavnímu soudu. Jsme pověstní korupcí na katastrálních úřadech. Česká byrokracie je proslulá svou arogancí a tato i minulá vláda se chovají k malým podnikatelům jako k třídním nepřátelům.
Fungující tržní ekonomiku si lze představit jako dynamický model s otevřeným a flexibilním vstupem i výstupem. Jinak je z ekonomiky zasmrádlé pařeniště. Pružně fungující výstup z trhu, tedy rychlé bankroty umožňují zázrak kapitalismu - Schumpeterovu kreativní destrukci: uvolněné zdroje z hnijícího podniku se rychle uplatňují jinde.
To u nás nefunguje. Na bankroty vlády do roku 1996 nemyslely, soudy jsou zahlcené, pořád není dostatek vyškolených odborníků. Máme tu korupci a zašmodrchaná dědictví kuponové privatizace a vytunelovaných bank.
