Všechny tyto léky jsou na předpis. Přesto se k nim "pacienti" dostanou velmi snadno. "Potřeboval jsem jen neschopenku, chvíli si odpočinout, což jsem lékařce řekl. Odpověděla, že potřebuju trochu 'sluníčka do života‘, a dala mi dvě krabičky antidepresiv s tím, že až mi dojdou, mám přijít zase," popsal mladý muž, jehož identitu redakce zná.
Příběhy lidí, kterým léky ničí životČtěte v úterý, 14. srpna
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Jiní pacienti léky rovnou sami od svého praktického lékaře vyžadují - a velmi často je také dostanou. Odborníci si problém uvědomují.
"Je pozitivní, že se lidé léčí, místo aby páchali sebevraždy," říká psychiatr Martin Anders. Mnozí si však podle něho neuvědomují, že léky jako Neurol, Diazepam či Lexaurin slouží jako první pomoc na dva tři týdny, ale neléčí.
"V případě deprese či úzkostných poruch jsou nutná antidepresiva, která jsou co do vzniku závislosti bezpečnější a hlavně léčí, neodstraňují pouze nepříjemné příznaky, například nervozitu," vysvětluje Anders.
Odborník by měl podle Anderse pacienta poučit, že mezi depresí a pouhou špatnou náladou je velký rozdíl. Potíž je, že mnoha lidem se nechce čekat týdny, až dostanou termín v psychiatrické ambulanci, a jdou si pro "uklidňovač" raději k praktikovi.
Na psychiatrii se nakonec dostanou, ale s jiným problémem: v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích přibývá žen závislých právě na uklidňujících medikamentech.
