Češi se bojí o práci, Slováci o sociální jistoty

  • 17
Češi se nejvíce bojí nezaměstnanosti, jsou pesimističtější v očekávání budoucnosti a nemají tolik rádi Evropskou unii. Slováky spíše trápí životní úroveň a ztráta sociálních jistot, zároveň začínají mít pocit, že věci "jsou konečně na dobré cestě". A Evropská unie se u nich těší široké podpoře.

Z rozsáhlého průzkumu, který na konci loňského roku v obou zemích provedla agentura STEM a slovenský Institut pro veřejné otázky (IVO), nicméně vyplývá, že Češi a Slováci mají k sobě blíž než při rozdělení společného státu.

"Tehdy jsme měli podobnější postoje spíš s Poláky a Maďary, to se nyní paradoxně změnilo," říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.

V čem se tedy český a slovenský pohled na život podobá? V obou případech si uchovali přesvědčení, že stát je tu od toho, aby přerozděloval pomoc lidem. Zároveň na obou stranách panuje přesvědčení, že politikům v parlamentu (komunální se těší mnohem větší podpoře) není radno důvěřovat.

Jedním z důvodů nepopularity centrální moci jsou reformy, a to provedené i neprovedené. Slovenští politici, kteří se v posledních letech pustili do radikálních sociálních či penzijních změn, příliš velkou popularitu nezískali.

"Přesto v loňském roce pesimismu ubylo, lidé mají pocit, že vyhlídky jsou lepší, že se odrazili ode dna," poznamenává slovenská socioložka Zora Bútorová.

Čeští politici se zatím do velkých reforem nepustili, a jestli je plánují, bude pro ně těžké přesvědčit voliče.

"Počátkem 90. let byla větší ochota lidí se uskrovnit, to už neplatí. Lidé se více zaměřují na dnešek, víra v budoucnost a v to, že bude lépe, se oslabila, vidina reforem je spíše děsí," míní Věra Haberlová ze STEM. 

Přesto i ve vnímání politiky jsou mezi Čechy a Slováky jisté rozdíly. Pro Slováky je jejich politická scéna  čitelnější než pro Čechy. "Neabsolvovali jsme (na Slovensku) období žádných opozičních smluv," míní Bútorová.

Slováci jsou také na rozdíl od Čechů téměř už tradičně pozitivněji naladěni vůči Evropské unii. Hartl vidí příčiny nižší české podpory členství v EU i v české politice. Komunisté otevřeně hlásají, že jsou proti Evropské unii, a také nejsilnější opoziční strana ODS vyznává značně kritické postoje. "To má samozřejmě velký vliv na celkové vnímání unie," dodal Hartl. Naopak k Severoatlantické alianci mají Češi důvěru o něco větší.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video