U radnice nedaleko koncertního centra na západním okraji Moskvy vzniká pietní...

U radnice nedaleko koncertního centra na západním okraji Moskvy vzniká pietní místo, kam lidé nosí květiny, svíčky a plyšáky. (23. března 2024) | foto: ČTK

Za útokem mohou stát ruské bezpečnostní síly, jde o sympatie, říká analytik

  • 113
Bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd v rozhovoru pro iDNES.cz mluví o možnosti, že za útokem v ruském Krasnogorsku mohou stát ruské bezpečnostní síly. Současně mluví o eskalaci či použití jaderných zbraní. „Vidíme, že i putinovské elity mnohem více vyhrožují použitím jaderných zbraní, než to třeba dělávali sovětští vůdci. Ti v tom byli mnohem opatrnější,“ říká bezpečnostní analytik v rozhovoru.

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Nicméně Rusko několik hodin od útoku začalo údajné útočníky spojovat s Ukrajinou. Dalo se to očekávat?
Vůbec mě to nepřekvapilo, že do toho Ukrajinu zatáhnou. A to i vzhledem k tomu, jak je za poslední dva roky nastavená propaganda, kdy nejpřednější představitelé Ruské federace vynáší sebedrsnější výroky.

Západní státy před několika dny Rusko varovaly, že přijde útok. Jenže Putin je odbyl s tím, že jde o zastrašování a vydírání. Proč jim Rusko prostě nevěřilo nebo nechtělo s tou informací pracovat?
To je otázka, jestli s informacemi nepracovalo. Samozřejmě veřejně a uměřeně se prezident Vladimír Putin mohl vyjadřovat, jak se vyjadřoval. Nicméně osobně si myslím, že ruské bezpečnostní složky, pokud v tom přímo samy ony nejsou zapojeny, protože tady máme precedent třeba výbuchů obytných domů v roce 1999, informace pravděpodobně nějakým způsobem braly vážně.

Tam je ale třeba si uvědomit, že pokud se chystá nějaký subverzivní teroristický útok, a vy informace nemáte skutečně přesné, tak je velmi složité ho překazit, tedy pokud nechytíte přímé pachatele před finální fázi. Je to velmi náročné, když máte nějaké indicie a částečné informace. Pokud ale neznáte přímo pachatele a místo, kde budou útočit, tak je nesmírně náročné tomu zabránit, a to pro jakoukoliv bezpečnostní složku. Jednoduché to není ani pro robustní bezpečnostní síly, které Rusko má.

Média také spekulují, že u vchodu do koncertní haly, kde se útok odehrál, nebyla ochranka. Je to při takové akci zvláštní?
Je třeba si uvědomit jednu věc, v Rusku jako v jiných zemích často vládne normální šlendrián. Prostě lidé nedělají, co mají. Nevykonávají práci tak, jak by měli. Samozřejmě to může být také indicie, že v tom mohou být zapleteny ruské bezpečnostní složky. Jako tomu například bylo v době moskevských teroristických útoků na obytné domy. Dneska je velmi pravděpodobné, že si to tehdy FSB spískala sama.

V kontextu ruských dějin ruským vládcům nikdy na svých obyvatelích nezáleželo. Jestli umřou na frontě někde u Bachmutu nebo je rozstřílí někde v Krasnogorsku, je jedno. Pokud to poslouží ruské elitě, tak nevidím důvod, proč by to tak být nemělo, ale netvrdím, že to tak je. Na to je velmi brzy. Navíc v nedemokratickém tajnůstkářském Rusku nikdy nebude plně uspokojivě vyšetřeno a vysvětleno, jak to bylo. Už nyní máme řadu předchozích případů, které nám to ukazují.

Přitáhnutí sympatií na stranu Ruska

Co má vlastně takový útok vyslat do světa za zprávu?
Pokud to skutečně proběhlo se zájmem ruských sil, tak je to samozřejmě určité odvedení pozornosti od ukrajinské fronty. Možná je to také i nějaké přitáhnutí sympatií na stranu Ruské federace. V tomhle je svět trochu pokrytecký, protože když proběhne nějaký takový teroristický útok, tak vždycky kondolence přichází mnohem častěji, než když ti mrtví jsou v důsledku státního či válečného teroru, tak jak to třeba předvádí Rusko na ukrajinské frontě.

I mediální efekt kolem teroristického útoku je vždycky větší. Tak to prostě funguje. Pokud je v tom skutečně, a já se domnívám, že v tom skutečně může být, Islámský stát, tak Tádžiků je v Rusku obrovské množství, především ekonomických migrantů. V takovém případě to je klasický džihádistický útok, který má za cíl udeřit na nepřítele.

Teroristé měli na Ukrajině připravenou únikovou cestu, řekl v projevu Putin

Rusko již postupně útočníky spojuje s Ukrajinou. Co podle Vás bude následovat?
Mohou si připravovat půdu pro zesílení i vlastně ofenzívu, kterou asi můžeme očekávat v letošní sezoně. Rusko tím pak může odůvodňovat řadu incidentů, kdy umírají ukrajinští civilisté.

Může přijít v Rusku další mobilizace?
Pokud v tom byly zapojeny ruské bezpečnostní složky, tak to může posloužit jako jeden z důvodů pro mobilizaci. Pro Putina by to i politicky průchodnější než třeba loni. Navíc je po volbách. V uvozovkách po volbách.

Jak moc je nyní ohrožena bezpečnost celé Evropy?
Samozřejmě celá válka ohromně narušila bezpečnostní situaci v Evropě. Je tu určitá pravděpodobnost rozšíření ozbrojeného konfliktu. Vidíme, že i putinovské elity mnohem více vyhrožují použitím jaderných zbraní, než to třeba dělávali sovětští vůdci. Ti v tom byli mnohem opatrnější. Pravděpodobně proto, že to byla generace, která zažila ničivou druhou světovou válku. Moc dobře věděla, co to znamená, kdežto současná ruská elita takovou zkušenost vůbec nemá.

V tomto ohledu je samozřejmě evropská bezpečnost mnohem menší. A nejen evropská, řekl bych i dokonce globální. Jaderné zbraně jsou otázka, která má celoplanetární dopad. V tomto ohledu se Rusko chová skutečně velice nezodpovědně. Je velice agresivní a je to bezprecedentní.

Mohou být právě teroristické útoky záminky, proč útočit na Západ?
Jako mohou, ale já osobně nepředpokládám, že by v dohledné době, třeba v řádu měsíců, došlo k přímému vojenskému střetu mezi Ruskem a Západem.

Třeba v řádu 2 až 3 let by k útoku mohlo dojít. Tam je ale samozřejmě strašně důležité, jak se zachová Západ. Není to jednosměrná záležitost. Je důležité jaký postoj Západ zaujme. Pokud například patřičný a asertivní, tak ta pravděpodobnost ruského útoku bude velmi malá. Pokud ale bude Západ provozovat politiku appeasementu, především některé země, tak samozřejmě ten apetit může vzrůst. Tam se historické analogie, třeba s těmi třicátými hitlerovskými lety, dají docela dobře pozorovat. Měli bychom se z historie učit, jak se říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video