Redaktorka MF DNES Eva Zahradnická

Redaktorka MF DNES Eva Zahradnická | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Nestát, nekoukat, makat, pohov! Redaktorka zažila pravý vojenský dril

  • 196
Hlavně si nebrat nic osobně, musí si neustále opakovat účastníci vojenského výcviku. A to i v případě, když je nadřízení peskují za banality jako Trautenberk svou čeládku. Armádní dril a jeho smysl popisuje redaktorka MF DNES Eva Zahradnická v druhém dílu exkluzivní reportáže z šestitýdenního cvičení aktivních záloh ve Vyškově.

Jdete pozdě, jdete rychle, jdete pomalu, utíkejte, neutíkejte! Nemyslete a dělejte, co máte! Na „buzeráku“, jak se slangově říká nástupišti určenému pro nácvik pochodování a pořadových cviků, zaslechnete ledacos. Stejně jako jindy během výcviku.

„Stůjte rovně, srovnejte si límeček a utáhněte opasek. Vypadáte jako strašák,“ zaznívá několikrát denně. A není výjimkou, že plnit chvílemi až absurdní úkony po vás chce někdo, kdo je třeba mladší, než jste vy sami, a o kom si možná myslíte, že na takovou „buzeraci“ nemá morální ani žádné jiné právo.

Vojenský dril má však svůj smysl, shodují se odborníci oslovení MF DNES. „Člověk se musí částečně zbavit sám sebe, aby se z něj stal tak trochu mravenec, ukázněný člen soukolí. Je to dril pro odevzdání ega,“ komentuje to odborník na obranu ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Libor Stejskal.

pouták

Souhlasí s ním i policejní psycholog z Katedry společenských věd Fakulty bezpečnostního managementu Policejní akademie ČR Joža Spurný. 

„Když se můžu někde demokraticky rozhodovat, je to jiné, než když se ocitnete právě v takové situaci. Je to dané charakterem činnosti, na kterou se připravujete. Kázeň se bere jako předpoklad pro to, že v momentě, kdy zazní rozkaz, budou všichni reagovat tak, jak se od nich očekává. Proto se vyžaduje důsledné plnění a ještě potvrzení známým ‚provedu‘,“ vysvětluje Spurný, který se podílel třeba na hodnocení a výběru členů do Útvaru rychlého nasazení (URNA) Policie ČR.

Rozkaz se musí splnit

Obecně se podle Stejskala v armádě rozlišují dva typy drilu. Disciplinační, tedy ten z „buzeráku“, a dril automatických správních reakcí. To znamená, že voják má pokud možno co nejvíc činností nadrilovaných tak, aby o nich nepřemýšlel a věnoval se tomu, co se děje kolem. Podobně, jako když řídíte auto.

Stejskal to zažil s jednotkou SOG (Special Operation Group) v Afghánistánu, kde působil v letech 2008 až 2009 rok jako člen v civilní části rekonstrukčního týmu v provincii Logar. Ta zajišťovala projekty pro afghánské bezpečnostní sbory. 

„Vojáci ze SOGu byli nadrilovaní tak, že překonali pud sebezáchovy. Když po vás někdo začne pálit, normální člověk i voják se nejdřív skrčí, skryje, ale oni nesměli. Museli popadnout zbraň, která byla samozřejmě připravená, nenatahovali závěry jako ve filmu, a museli okamžitě vyhledat toho, kdo pálí, a aktivně po něm střílet. A to nejlépe v první vteřině,“ vzpomíná Stejskal.

Podle něj se však tento vyšší „level“ nemá běžný voják šanci v základním výcviku naučit, dovednosti si osvojí pouze částečně. Jde například o manipulaci se zbraní či obsluhu bojové techniky, kdy musejí vojáci přijet na pozici, rychle se rozmístit a připravit vše tak, aniž by dělali chyby. Pokud totiž úkony nejsou zautomatizované, pod tlakem je nevykonají a stávají se slabším článkem skupiny.

Kdo prošel vojnou či jen šestitýdenní základní přípravou pro vstup do aktivních záloh, zná přísný vojenský řád. Situace, kdy v každou chvíli víte, kdy a kde máte být, jak a komu se hlásit, jaké povely v terénu opakovat a jaké nikoli, kdy můžete jít na záchod, co nesmíte nikdy dělat, kam nesmíte nikdy vstoupit. Svůj přesný řád má i chození do jídelny a odchod z ní. A samozřejmě armádní výstroj.

To v praxi znamená, že není možné, aby si někdo sám o sobě třeba v učebně vysvlékl blůzu, nebude-li to stanoveno. Víte také, jak maximálně dlouhé můžou být kotlety či kolik milimetrů můžou přesahovat nehty přes lůžko prstu a že nesmíte nosit prstýnky ani náramky.

Vlasy se nesmějí dotýkat lící ani krku. Brýle nesmějí být výstřední, i vlásenky musejí být v barvě vlasů, nejlépe ale žádné. A případné tetování musí být skryté.

„Zvažuju, že v pondělí už nepřijedu, tohle nebudu snášet. Úplně postrádám smysl toho konání,“ svěřoval se druhý den výcviku aktivních záloh, kterého se účastnila reportérka MF DNES, asi pětatřicetiletý vysokoškolák, značně znechucený a zklamaný.

Vystoupit z komfortní zóny

Podle odborníků je však až absurdní dril a nadměrná fyzická zátěž cíleným vyvoláním psychického tlaku. Na takové situace ostatně upozorňoval rekruty kurzu vyškovský vojenský psycholog.

„To, co se tady děje, je záměrná zátěž, není to snaha vás zlomit. Když se toho na vás naloží víc, vaše komfortní zóna se zvýší a budete i víc zvládat. Když se to přežene, může se ale tahle zóna ztenčit,“ vysvětloval. Podle Stejskala je však nutné tlak správně stupňovat, jedině tak se přirozená adaptabilita člověka a schopnost snášet zátěž zvyšuje.

„Na vojně vás dostávají cíleně pod tlak proto, aby zjistili, na co máte a jak budete reagovat. Musí se zjistit, co v lidech je právě těmi podmínkami a tvrdým fyzickým výcvikem,“ doplňuje Spurný.

Aby mohl člověk obstát, je dobré si podle něj takové situace odosobnit. Velitel i voják totiž vystupují ve své roli. „Řeknete si, neřve na mě jako na člověka, řve na mě jako na člena čety. Stres, který by to mohlo vyvolat, si bagatelizujete.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video