Premiér Topolánek nevystupuje v médiích ani často ani rád.

Premiér Topolánek nevystupuje v médiích ani často ani rád. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

100 dní vlády: Topolánek si naordinoval mediální dietu

  • 755
Sto dnů vlády Topolánkova kabinetu ukázalo, že premiér vystupuje v médiích podstatně méně než jeho předchůdce Paroubek. Podle premiérova mluvčího to je záměr. "Snaží se vyjadřovat pouze k důležitým věcem, které zajímají občany a které se jich týkají," tvrdí Martin Schmarcz.

Mirek Topolánek a lidé kolem něj se zřejmě rozhodli řídit pravidlem, podle kterého je jakékoliv zboží tím žádanější, čím je nedostupnější.

Alespoň tomu napovídá způsob, jakým Topolánek komunikuje přes novináře s veřejností a jak se brání častému účinkování v médiích. Občas se zdá, že ministerský předseda o tuto komunikaci ani příliš nestojí.

Reakce na otázky? Mlčení
Typický obrázek: novináři čekají v parlamentních kuloárech na premiéra, chtějí, aby se vyjádřil kupříkladu k nějakému členovi vlády, on ale dává jednoznačně najevo, že nic říkat nebude.

"Premiér se nebude vyjadřovat k čemukoliv, ani ve světě to není zvykem," uslyší novináři reakci Topolánkova mluvčího Martina Schmarcze.

Podobný obrázek je k vidění často a netýká se pouze premiérových reakcí. Veřejnost nenarazí ani na mnoho rozhovorů. Dobře to dokumentuje příklad s týdeníkem Respekt, který žádal o rozhovor. Když si šéfredaktor posteskl, že na Respekt nepřijde řada, přišla se zpožděním oficiální odpověď. A byla negativní.

"V podstatě máte pravdu a na Respekt prostě nepřijde řada," oznamuje Schmarcz a argumentuje tím, že Topolánek za několik posledních měsíců už poskytl tři rozhovory.

Vyjádření jen k důležitým věcem
Martin Schmarcz iDNES.cz potvrdil, že se jeho šéf rozhodl zvolit novou mediální politiku, a vehementně ji obhajuje.

"Premiér se snaží vyjadřovat pouze k důležitým věcem, které zajímají občany, které se jich týkají a které ovlivňují jejich život," vyjmenoval premiérův mluvčí.

Podle něj je Topolánek toho názoru, že v českých médiích je ve srovnání s vyspělými zeměmi politiků příliš, vyjadřují se velmi osobně a navíc k mnoha nepodstatným věcem.

"Podstatné věci pak v tomto hluku a balastu zanikají. Proto premiér dlouhodobě, a to od doby, kdy byl ještě v opozici, v zásadě odmítá komentovat osobní útoky jiných politiků," zhodnotil Schmarcz.

"My nedáváme tolik rozhovorů. Některým velkých novinám, mnohem větším než Respekt, trvá například rok, než ho dostanou. Řadu žádostí musím odmítat, protože premiér některý měsíc nedává žádný rozhovor. Rozhoduje velikost média, nejdříve televize, potom velká rádia a velké noviny."

Paroubek rád psal e-maily
Topolánkova mediální dieta vyniká zejména ve srovnání s jeho předchůdcem Jiřím Paroubkem.

Jeho příchod na post šéfa vlády znamenal smršť vystoupení a reakcí, které by šlo označit s nadsázkou za mediální obžerství. Do redakcí například chodily od jeho mluvčí stovky e-mailů s nejrůznějšími vyjádřeními a reakcemi.

"Co nejčastější vystupování v médiích jsem považoval za součást své práce politika. Proto jsem žádnou žádost o vyjádření neodmítl, a to ani po mobilním telefonu," vysvětlil Paroubek.

Na otázku iDNES.cz, zda si nemyslí, že jeho různorodých reakcí a dementi bylo příliš, namítl, že neměl jinou možnost. "Média o mně a lidech v mém okolí publikovala nepravdivé informace. Nezbývalo mi nic jiného, než je na to často upozorňovat," prohlásil Paroubek.

Hry na vtipnost se neúčastním
Každopádně čas ukáže, která mediální strategie osloví voliče víc. Paroubek si stěžoval na novináře v e-mailech, Topolánek to činí ve svém internetovém deníčku.

A mimochodem i v něm potvrzuje to, co říká jeho mluvčí: ministerského předsedy bude v médiích méně.

"Co opravdu nechápu, je poptávka médií po komentářích politiků. Skoro to někdy vypadá, že média se proměňují v jakýsi podivný chat, na kterém si politici vyměňují výroky stejně razantní jako málo duchaplné," vysvětluje.

"Když tomu chce někdo věnovat prostor, je to jeho věc. Já se ale odmítám této hry na vtipnost účastnit. Takže mám nálepku nekomunikativního politika."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video