Žena se ve vězení oběsila

Světlá nad Sázavou - Sebevraždu oběšením spáchala v úterý po jedenácti týdnech pobytu ve vězení ve Světlé nad Sázavou třiapadesátiletá žena. Dozorci ji našli oběšenou v sušárně věznice. Přivolaná lékařka ženě už pomoci nedokázala. Vězeňská správa a policie nyní prošetřují příčinu a okolnosti sebevraždy.

Žena nastoupila výkon trestu za majetkovou trestnou činnost v červnu a bránu vězení měla opustit začátkem března 2003.

"Sebevraždy a sebepoškozování žen jsou ve výkonu vazby a trestu ojedinělé. Poslední sebevražda ženy ve vězení se udála v roce 1995," řekla mluvčí Vězeňské správy Miloslava Havlíčková.

Psychologové rozeznávají tyto typy sebevražd ve vězení:
1. Bilanční sebevraždy v důsledku hodnocení dosavadního života (některé hodnoty vězeň staví výše než svůj život, je přesvědčen, že jeho smrt přináší výhodu např. rodině)
2. Sebevraždy na podkladě chorobné motivace (deprese, schizofrenie, vlivy halucinací)
3. Sebevražda jako výsledek zkratového jednání ve stresu
4. Demonstrativní sebevražedné pokusy (jedná se o sebepoškozující jednání, které je spjato buď s přáním dočasně uniknout ze zdánlivě neřešitelné situace, nebo jde o snahu vynutit si jiný postoj lidí k sobě, vyhnout se nepříjemnostem, vynutit si nějakou výhodu)

Nejčastější způsob sebevražedného jednání je oběšení (prostěradlo, tkaničky od bot, pyžamo, opasek, obinadlo). Mezi dalšími způsoby lze uvést přetnutí tepen ostrým předmětem a předávkování léky atd. (Pozření cizího tělesa - dříve často zneužívané - z repertoáru vězněných osob mizí.)
Příčiny sebevražd a pokusů o sebevraždy ovlivňuje podle psychologů více faktorů. Spolupůsobí zde biologické, psychické a sociální vlivy.

Faktorem ovlivňujícím riziko výskytu těchto jevů mohou být i důsledky obecně známých problémů našeho vězeňství (přeplněnost věznic a nedostatek soukromí, nezaměstnanost), ale objevují se potíže s deziluzí, pocity bezmocnosti i existenční starosti.

Rizika spáchání sebevraždy zvyšují mimo jiné také biometeorologické faktory, které u některých jedinců mohou mít stejnou váhu jako příčiny sociální.

Proč páchají vězni sebevraždy?

Podle psychologů se jedinec dostává do nového, nepříjemného prostředí se kterým se musí vyrovnávat. Tráví svůj čas s lidmi, které si nevybral, a vazby na původní sociální prostředí, k blízkým osobám jsou omezeny. Úlohu zde také hrají pocity nejistoty z budoucnosti. Na rozdíl od obviněného ví odsouzený ve výkonu trestu, kdy mu trest skončí, popř. kdy si bude moci požádat o podmínečné propuštění. Nově přijatým obviněným do vazby (zvláště prvně obviněným) je proto zajištěna častější kontrola a pokud to lze, nejsou umísťováni do cel sami.

Sebevraždy ve vězení se častěji vyskytují u pachatelů ve věku 23 – 24 let, avšak v poslední době se zvyšuje výskyt sebevražd ve věku nad 45 let (například v roce 2000 byly zaznamenány čtyři případy mezi 46. až 67. rokem života).

Kritická denní doba se v rámci vyhodnocování těchto případů v roce 2000 potvrdila ve třech případech mezi 14. až 16. hodinou odpolední. Jedním z dalších kritických úseků pro rozhodnutí spáchat sebevraždu byl časový úsek byl mezi 4. až 6. hodinou ranní.

Vězeňská služba se snaží těmto jevům předcházet. Pracovníci v přímém kontaktu s vězni (výchovní pracovníci, specialisté a dozorci) vyhledávají ohrožené obviněné a odsouzené.

Společně se zdravotnickým personálem jim věnují zvýšenou pozornost. Ve vězení je proto zajištěna zvláštní psychologická, psychiatrická a zdravotní péče.


Video