"Schertlerová přišla za mámou a přesvědčila ji, aby prodala byt. Byla milá. Že prý budeme bydlet společně u nich," vypověděla čtrnáctiletá dcera zemřelé ženy. Ta byla po ztrátě manžela psychicky na dně. Souhlasila a přestěhovala se k lidem, z nichž se brzy vyklubaly lidské hyeny. Musela jim odevzdat peníze za prodaný byt. Čekalo ji peklo.
Horváth často obouval takzvané kovbojské boty, aby kopance byly řádně cítit. "Podle soudních znalců není schopen projevit s nikým soucit," řekl Špicar.
Schertlerová, byť byla malého vzrůstu, si počínala ještě surověji. "Rozpáleným šroubovákem popálila ženě genitálie. Navíc ji často zavírala do skříně. Někdy tam strávila i šest hodin," popisoval Špicar utrpení, které invalidní důchodkyně zažívala. Jedenačtyřicetiletá Schertlerová si podle znalců vybíjela pocity méněcennosti.
Proč před ní její oběť neutekla? "Měla z ní strach," vypověděl u soudu patnáctiletý syn, který po smrti matky skončil spolu se sestrou v dětském domově.
Dokonce i Horváth dostal strach z toho, kam až zašli. "Říkal jsem, že by jsme jí raději měli nechat být, jinak z toho bude průser. Já jsem to na ní poznal, že je špatná. Už jsem byl několikrát souzen za násilnou trestnou činnost," vypověděl u soudu osmatřicetiletý Horváth, který holdoval heroinu.
Invalidní důchodkyně zemřela v noci 16. června 1999 v koupelně jejích trýznitelů. Soudní lékaři našli na vyhublém těle podlitiny, hnisavé rány i stopy po pálení.
Horváth si ponechal čas na zvážení, zda se proti rozsudku odvolá. Schertlerová se této možnosti vzdala hned v soudní síni. "Hrozilo jí vězení od pěti do dvanácti let. Je si vědoma toho, že trest je z tohoto pohledu nízký," komentoval její rozhodnutí obhájce Zdeněk Stárek.
 Vězeňská stráž přivádí do soudní síně obžalovaného Karla Horvátha. (2. března 2001) |
 Vězeňská stráž přivádí do soudní síně obžalovaného Karla Horvátha. (2. března 2001) |
 Obžalovaná Růžena Schertlerová v soudní síni. (2. března 2001) |
