Vrchní soud řešil kauzu už podruhé, poprvé ji vrátil kvůli nedostatečnému množství důkazů. Minařík podle obžaloby dlužil svému známému Procházkovi přes 4,5 milionu korun a na jeho zavraždění si najal bývalého profesionálního vojáka Martina Keremdčieva. Keremdčiev ale o jeho objednávce řekl policistům. Dal jim také pušku, kterou prý od podnikatele dostal.
Bývalý voják vypověděl, že mu Minařík nabídl za zabití Procházky 100 tisíc korun. Na policii se prý obrátil ze strachu, aby se sám nestal obětí vraždy, pokud čin nedokončí. Keremdčievova výpověď se stala klíčovým důkazem proti libereckému podnikateli.
Svědectví poskytl také vojákův známý, který s ním Procházku sledoval. Soud však nemohl dostatečně využít zvukový záznam z policejního odposlouchávacího zařízení, které si Keremdčiev vzal na poslední schůzku. Zvuk byl nekvalitní a o vraždě se přímo nemluvilo.
Rodinná firma Procházky mladšího a jeho otce se zaměřuje například na výstavbu sítí mobilních operátorů a na výrobu tvárnic. V první polovině 90. let skončili oba Procházkové ve vězení za pletichy při veřejných dražbách.
V roce 1999 zatkli kriminalisté Procházku mladšího pro podezření z vraždy ředitele liberecké akciové společnosti Limas Ludvíka Petružely. Vinu se ale Procházkovi mladšímu nepodařilo prokázat.
