I když jde "jen" o peněženky, pracují kapsáři jako opravdoví profesionálové. Podle Ivana Smékala z pražského policejního ředitelství mají organizované skupiny nejčastěji deset lidí. Členové jsou rozděleni na samotné zloděje, jejich ochránce, hlídače a tipovače.
Způsobů, jak obrat svou kořist, znají skupiny celou řadu. Zloději sahají do kabelek ve skrumáži na přechodech pro chodce, záměrně způsobují zácpu při nastupování do vozů MHD a oblíbené je také dobíhání tramvaje na poslední chvíli. Lupič pak v běhu "nerad" strčí do lidí stojících ve vagonu.
A jak kapsáře poznat? Podle Smékala dodržují zloději několik pravidel.
kapsářiLoni se v Praze stalo 9 598 kapesních krádeží. Celková škoda byla přes 52 milionů korun. V Praze se stane více než polovina všech kapesních krádeží v celém Česku. |
Zlodějna jako zaměstnání
V Praze stabilně operuje několik skupin kapesních zlodějů, které lze rozdělit přibližně na dvě části. Pro jednu polovinu představují krádeže jakési "zaměstnání" a tito lidé, nejčastěji cizinci, vlastně nic jiného neumí a krádežemi se živí. Druhou velkou skupinou jsou narkomani, kteří potřebují rychle peníze na drogy.
Jen za loňský rok se v Praze stalo přes 9 500 kapesních krádeží. Průměrně 800 za každý měsíc, 26 denně. V metropoli se už na ně proto specializuje přes 40 vyškolených detektivů.
Podle Smékala ale počet krádeží v lednu a únoru letošního roku klesl až o 400. Důvodem jsou dva policejní úspěchy. Počátkem března byl odsouzen rumunský kapsářský gang k nepodmíněným trestům od dvou do tří let. Sedmičlenná skupina se podle obžaloby specializovala hlavně na okrádání turistů z Asie. Brala jim prý především platební karty, na nichž měli cizinci často napsaný i PIN.
Nedávno zase policie obvinila 14 členů údajného rumunského kapsářského gangu, kteří okrádali převážně seniory před poštami.
