"V České republice už Kajínkův případ nikdo neotevře," potvrdila iDNES mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková.
Ústavní soud v rozhodnutí z 28. června konstatoval, že mu nepřísluší zasahovat do toho, zda Nejvyšší soud dělá zasedání neveřejná či veřejná.
"Ústavní soud dal opakovaně a zřetelně najevo, že není soudem další instance, není nadřízen obecným soudům a nepřísluší mu, s výjimkou extremních případů, zasahovat do hodnocení důkazů provedeného těmito soudy, a to dokonce ani za situace, kdy by se sám s takovým hodnocením neztotožňoval," konstatuje rozhodnutí.
Kajínka může spasit jen Štrasburk
V České republice tedy už do případu nemůže nikdo zasáhnout. Jedině sám Kajínek. "Ministři i pan Kajínek už vyčerpali všechny své možnosti," potvrdila mluvčí Chaloupková.
Jedinou možností tak pro Kajínka zůstává obrátit se na Mezinárodní soud ve Štrasburku. "I kdyby však evropská justice rozhodla v jeho prospěch, neznamená to, že by se v Česku musel Kajínkův případ znovu otevřít," upozornila mluvčí.
České zákony totiž nemají recept, jak naložit s rozhodnutím mezinárodního soudu, které se týká odsouzeného v České republice. "Byl by to jistý precedens, který bychom museli řešit," dodala.
Ministři se stížnostmi neuspěli
Pavel Rychetský vedl resort spravedlnosti od 17. října 2000 do 1. února 2001, tedy právě v době, kdy Kajínek utekl z mírovské věznice.
Rychetský, který "vyplňoval" prodlevu mezi odchodem Otakara Motejla do funkce ombudsmana a příchodem Jaroslava Bureše, tehdy slíbil, že Kajínkův případ bedlivě prozkoumá. Našel v něm nejasnosti a se stížností se obrátil na nejvyšší soud. Ten ji ovšem zamítl.
Případem dvojnásobného vraha Kajínka se zabýval i Rychetského nástupce Bureš. Ani on však se stížností u Ústavního soudu neuspěl.
Soud rozhodoval devět měsíců
Ústavní soud obdržel Kajínkovu stížnost v listopadu 2001. Odsouzený dvojnásobný vrah v ní tvrdí, že žádnou vraždu nikdy nespáchal.
Krajský soud v Plzni odsoudil Kajínka v červnu 1998 na doživotí. Podle rozsudku Kajínek v květnu 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce.
Vraždy si údajně objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák. V roce 1999 Vrchní soud v Praze rozsudek v odvolacím řízení potvrdil.
