Někdejší příslušníci Státní bezpečnosti Jiří Mlejnecký a Oldřich Krkoška byli obžalováni, že v dubnu 1984 psychicky i fyzicky týrali katolického kněze Václava Altrichtra.
"Pikantní je, že jejich čin se tehdy provalil a oni byli potrestáni. Nikoli za týrání kněze, nýbrž za to, že k akci přizvali civilní osoby," řekl Ivo Procházka z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.
Příslušníci StB totiž na závěr sedmihodinového výslechu přivedli do místnosti servírku. Knězi sdělili, že když nepodepíše, obviní ho ze znásilnění. Trest pro estébáky nebyl přísný, po čtvrt roku měli o deset procent nižší plat.
Obžalovaný Mlejnecký (dnes policista v Kopřivnici) ve své závěrečné řeči uvedl, že si vlastně spolu s Krkoškou zasluhuje jakousi úctu, protože kdysi poškodil socialistický stát.
Duchovní se po jejich činu zhroutil. Několikrát se musel podrobit psychiatrické léčbě, nyní žije v ústraní, vyhýbá se jakýmkoli kontaktům a jeho výslech by podle znalců mohl vyvolat infarkt či mrtvici.
Novojičínský soud řešil případ sedm let. Vypovídali příbuzní kněze, několik soudních znalců, kteří měli za úkol zejména zjistit, jak vážné stopy na psychice kněze zanechalo přesvědčování ke spolupráci, v hantýrce estébáků "verbovka".
Soudce Jiří Hanzelka řekl, že vážné psychické problémy knězi nezpůsobila jen jediná zmíněná "verbovka", ale dlouhodobější nátlak Státní bezpečnosti. Proto soud čin Mlejneckého a Krkošky posuzoval podle mírnějšího paragrafu.
To nakonec rozhodlo o tom, že trestný čin je promlčený. Podle nového paragrafu je totiž promlčecí doba jenom pět let. Ta vypršela v roce 1994, zatímco estébáci byli obviněni až o dva roky později.
Státní zástupkyně Zuzana Minářová podala proti rozsudku stížnost. Pro oba obžalované požadovala podmíněné tresty. "Případ se povleče dál," posteskl si po rozsudku vyšetřovatel ÚDV Ivo Procházka.
 Policista Jiří Mlejnecký čelil obvinění, že jako příslušník státní bezpečnosti psychicky týral kněze. (10. prosince 2003) |
