Informační centra i ambasády evropských zemí jsou v tyto dny zahlcovány dotazy. Vláda v čele s Vladimírem Špidlou proto musí nejen splnit slib, že se Češi na evropské scéně sebevědomě prosadí. Také by měla lidem neúnavně vysvětlovat, proč právě federativní uspořádání je pro Česko výhodné a co nás v unii čeká.
A to nejen proto, že opoziční ODS má zcela odlišný pohled na evropskou integraci a požaduje další referendum o přijetí nové evropské ústavy. Odborníci totiž upozorňují na takzvané "postreferendové rozčarování", které zažili třeba v Rakousku, kde krátce po hlasování chuť vstoupit do EU povážlivě klesla. České ministerstvo zahraničí slibuje, že informační kampaň poběží dál. K dispozici má být nadále bezplatná infolinka.
Důležití jsou spojenci
K tomu, aby se Česko, devátá nejlidnatější země v rozšířené unii, prosadilo, bude podle diplomatů potřebovat především spojence. Praha dosud na rozdíl třeba od Poláků, za které se přimlouvali Němci, žádného "patrona" neměla. "Měli bychom se orientovat například na země visegrádské čtyřky, důležité je mít také silného partnera, a to Německo," poznamenal jeden z českých diplomatů.
To, že malé země mohou uspět, ukázalo vyjednávání o evropské ústavě v Konventu EU. Šestnáct malých a středních zemí se spojilo proti německým a francouzským představám a vybojovalo částečnou změnu návrhu. Ten je nyní podle českého zástupce v Konventu Jana Kohouta pro nás z devadesáti procent přijatelný.
Dokument posiluje roli Evropského parlamentu, který by měl až na výjimky schvalovat všechny evropské zákony. Počítá se společným ministrem zahraničí a zřizuje i novou funkci prezidenta unie. Zatímco s evropským šéfdiplomatem Kohout souhlasí, evropský prezident, plnící spíše reprezentativní úlohu, vadí.
Proč? Evropský ministr zahraničí může podle diplomatů pro členské země, tedy i Českou republiku ve vztahu k okolnímu světu prosadit to, na co by Praha sotva dosáhla. Nová funkce prezidenta je však pro menší země nevhodná. "Bylo by velmi obtížné prosadit prezidenty z méně lidnatých zemí. Oslabila by se tak identifikace jednotlivých členských států s unií," míní premiér Špidla.
Zda se české vládě podaří vypustit z ústavy evropského prezidenta a prosadit i další požadavky, se ukáže už na podzim, kdy se bude dokument schvalovat.
