Ve srovnání s nedávnou minulostí umí lékařská věda divy, ale umělé oko je ještě daleko

  7:47aktualizováno  10:47
„Zázrak“ jménem umělá rohovka vrátil na zlínské oční klinice Gemini zrak muži jménem Karel Pavela. Po 53 letech. Informace prolétla v minulých dnech médii. A takových zpráv bude - vzhledem k revoluci, kterou oční lékařství prodělává - asi slyšet víc a víc. Nicméně umělé oko vědcům vzdoruje, říká v rozhovoru oční lékař Martin Filipec, primář kliniky Lexum.

Umělá rohovka jeden den po operaci | foto: Archiv oční kliniky Geminy

Transplantace rohovky je vlastně to nejjednodušší, říká oční lékař Martin Filipec, primář kliniky Lexum, o možnostech současné medicíny v léčení slepoty. Provádějí se více než sto let, nicméně i zde došlo k dramatickým změnám.

Máte na mysli třeba umělou rohovku, díky níž pacient po 53 letech znovu vidí?
Ano, v posledních letech došlo k revoluci v mikrochirurgii. Díky laserovým přístrojům se obrovsky zvýšila přesnost operací, již není třeba nahrazovat celou rohovku, ale jen poškozenou vrstvu. Pokud je poraněná povrchová část nebo střední část, vnitřní rohovku necháme nedotčenou. Tím, že se vyměňuje jen tenká vrstva, transplantát snáze přežívá, imunitní odpověď organismu není tak silná. Samozřejmě další výhodou je, že se zákrok odehrává ambulantně, bez velké bolesti, je mnohem snazší.

Profesor Martin Filipec a pacient Martin Valenta, Praha, březen 2007

Profesor Martin Filipec a pacient Martin Valenta, Praha, březen 2007

Vy používáte při transplantacích rohovky nejen umělé materiály, ale i kmenové buňky.
Pacienti, kteří ztratili vidění při úrazu, což je nejčastěji poleptání nebo popálení, mají většinou poškozený povrch rohovky, a tedy i limbální kmenové buňky, které se vyskytují na okraji rohovky a zabezpečují neustálou obnovu povrchových buněk oka. Pokud tyto kmenové buňky chybí, transplantovaná rohovka odumře, odhojí se, neboť neprobíhá přirozená obnova. V těchto případech jsme začali do poraněného oka přenášet kmenové buňky z druhého oka, pokud zůstalo nepoškozeno, nebo od sourozenců a podobných dárců.

Dají se tyto kmenové buňky také uměle pěstovat v laboratoři?
Ano, proto jsme začali spolupracovat s Ústavem experimentální medicíny a Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podle našeho návrhu zde pěstují kmenové buňky na speciálních nosičích z nanotkanin a takto namnožené buňky pak lze transplantovat. Často lze použít i buňky z jiných částí těla. Například dosud nediferencované mezenchymální buňky vyskytující se v pojivové tkáni. Lze je různými způsoby donutit, aby se vyvíjely správným směrem – tedy aby z nich vznikaly oční buňky. Tyto postupy se však v klinice uplatní až v budoucnu.

A jaké možnosti skýtá genová terapie? První případy nevidomých pacientů léčených pomocí genů se již objevily…
Genová terapie je rovněž zatím ve fázi hluboce experimentální. Existuje již několik skupin pacientů – v USA a ve Velké Británii, u nichž byla s úspěchem použita genová léčba dědičných chorob sítnice. Geny se nanesly pod sítnici a nahradily funkci poškozených genů. Nelze však výsledky přeceňovat: zatím místo praktické slepoty u těchto pacientů nastalo zlepšení. Určitě je však genová terapie velmi perspektivní u případů, kdy je porouchaný gen, který se podílí na funkci části oka. Jako velice nadějné vidím případy rohovkové dystrofie, přístup k rohovce je relativně snadný a my už známe geny, které jsou za poruchu odpovědné, ale za rok to nebude. Rutinní terapií pro rohovková a sítnicová onemocnění se může stát za pět, možná za patnáct let.¨

Je libo vyměnit část rohovky?

Je libo vyměnit část rohovky?

Občas se dozvídáme též o mikročipech, které nahradily ztracený zrak. Naposled v prosinci loňského roku oznámili němečtí lékaři, že voperovali mikročip finskému nevidomému muži a on je dnes schopen číst písmena abecedy. Jaké zázraky lze očekávat od bioniky?
Náhrada oka, složitého orgánu, jakým je sítnice, umělé vidění – to vše je teprve na úplném začátku. Pracuje se na tom více než čtyřicet let, ale pokroky jsou velmi skromné, například ve srovnání s umělým sluchem. Kochleární implantáty mění zásadně situaci hluchých, umožňují normálně slyšet a mluvit, nic podobného pro oko a vidění zatím nemáme. I profesor Zrenner, jehož výsledky jste zmínila, pracuje na náhradě sítnice již pěknou řadu let. Čas od času se objeví, že došlo ke zlomu, ale nebyl bych příliš optimistický. Jsou to zatím opravdu jen chiméry.

Takže umělé čipy podle vás nejsou cesta?
Určitě nám to pomáhá zvýšit úroveň poznání vidění, ale všechny dosavadní čipy byly zatím na rekonstrukci vidění příliš hrubé. Ono i to umístění pod sítnici není jen tak, je to mnohem složitější orgán než třeba vnitřní ucho. Jak říkám, výzkumy jsou to úžasné, ale výsledky jsou zatím skromné. U oka, bohužel, stále nic podobného umělému sluchu nemáme.

Vraťme se tedy k současnosti. Už prý umíte pomoci lidem s obávaným onemocněním stáří – degenerací sítnice, která může vést až ke slepotě…
Máme k dispozici látky, které nám umožňují u části pacientů proces degenerace zastavit nebo zpomalit. To je pokrok. Dříve jsme pro tyto pacienty neměli nic.

Kdo je Martin Filipec

Prof. MUDr. Martin Filipec CSc., (54)

Oční lékař Martin FilipecVystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, absolvoval v roce 1980.

V letech 1985-1986 pracoval na oční klinice Hotel-Dieu v Paříži.
Od roku 1989 dva roky působil na oční klinice Harvardovy univerzity v Bostonu.

Po návratu se stal přednostou oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK (1998-2003).

V roce 1993 založil první nestátní oční kliniku v Česku Lexum (nyní Evropská oční klinika Lexum), od roku 2006 je jejím hlavním lékařským ředitelem.

Loni bylo na pracovištích kliniky (Praha, Hradec Králové, České Budějovice, Ostrava, Brno) odoperováno na sedmnáct tisíc pacientů.
Od roku 2006 působí jako hlavní lékařský ředitel Lexum.

Je považován za otce laserové oční chirurgie v Česku, je jedním ze zakladatelů oboru refrakční chirurgie, specializuje se na chirurgii a transplantaci rohovky, šedého a zeleného zákalu.

Ve své vědecké práci se zaměřuje na problematiku chorob, transplantace a hojení rohovky, oční imunologii.

Působí též v neziskové organizaci Světlo pro svět, která se snaží o prevenci a odstranění slepoty v rozvojových zemích.

Čtěte v sobotní MF DNES

Další materiály o operacích očí čtěte v rubrice Věda 

.

Vrcholným projevem kočičí lásky je olizování, prozradila expertka

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Najdete na iDNES.cz