Nedávno jsem četl autobiografickou knihu (MOJE TŘICETILETÁ VÁLKA) jednoho japonského důstojníka, který "pokračoval ve 2. světové válce" až do roku 1974. V roce 1944 jej vysadili na jednom menším filipínském ostrově, kde měl provádět diverzní činnost. Byl to pravý mistr na konspirační teorie, takže všechny noviny, letáky i rozhlasová vysílání, kde byly zprávy o konci WWII a japonské kapitulaci, považoval za podvrhy ze strany amerických imperialistů a nedal se na ně "nachytat". Díky své "ideologické bdělosti" tedy vydržel celých 30 let provádět svou bohulibou destrukční činnost a nedal se vylákat z džungle ani několikerými japonskými expedicemi, kvůli němu vyslanými na ostrov, jichž se účastnili i jeho nejbližší příbuzní. Ještě si vždy pomyslel, jací jsou ti Američané vychytralí necitové, že zneužívají i jeho příbuzenstvo k tomu, aby jej dostali. Až po těch 30ti letech se konečně (a velmi obtížně) nechal přesvědčit.

 

Normálně bych řekl, že člověk s takto deformovanými mozkovými závity se rodí jednou za století, ale při pohledu na příspěvky některých antiamis už si tím tak jist nejsem.