Otcem hříběte je třináctiletý Gino narozený v zoologické zahradě v americkém Denveru, matkou devítiletá pražská klisna Uršula. "Gino je majetkem Zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, která nám jej zapůjčila v rámci celoevropského chovného programu. Na oplátku jsme jim půjčili našeho hřebce Titana," uvedla pracovnice zoo Romana Anděrová.
Nově narozené hříbě má podle vedoucího mezinárodní plemenné knihy koně Převalského Evžena Kůse zásadní význam. Je prvním potomkem Gina v hlavním městě a zároveň prvním hříbětem nové genetické linie koní Převalského v místní zoo. "Na vytvoření podmínek pro vznik této chovné linie bylo zapotřebí více než pět let práce na genetických vyšetřeních a složitá byla i jednání o zapůjčení Gina. Proto pražská zoo koně Převalského po tuto dobu vůbec nerozmnožovala," prohlásil Kůs. Poslední kůň, který se v metropoli narodil byl hřebec Zulu v roce 1994.
Cílem chovu koní Převalského v pražské zoo není v nejbližších letech odchovávat co největší počet hříbat. Připouštět chce zahrada jen vybrané jedince tak, aby co nejvíce zachovala genetickou různorodost chovu. "Letos čekáme ještě narození jednoho, možná dvou hříbat," poznamenala Anděrová.
Pražská zoo je chovem koní Převalského proslulá díky nejdelší nepřerušené tradici jeho chovu. Ten před sedmašedesáti lety pomáhal zakládat otec kmotra novorozeného Elána. V tuzemsku se také vede od roku 1960 mezinárodní plemenná kniha, v níž je v současnosti zapsáno téměř tři tisíce koní, kteří žili na v zajetí celém od konce minulého století. Díky výjimečnosti našeho chovu se kůň Převalského dostal i do znaku pražské zahrady.
Domovinou koně Převalského byly mongolské a čínské stepy. V šedesátých letech jej však ve volné přírodě vyhubili pastevci, když ho vytlačili od zdrojů vody. Kůň je zařazen na listinu orožených druhů zvířat IUCN.
V zoologických zahradách celého světa se však stal díky péči, kterou mu věnovali, poměrně běžným. Před třemi lety zoologové znovu vypustili malé stádo v čínské poušti Gobi. Polodivocí koně nyní žijí v okolí chovné stanice poblíž mongolského Ulanbátaru.
Kůň Převalského je v současnosti jediným žijícím druhem divokého koně. Od domácích koní se liší stojatou hřívou, srstí na kořeni ocasu a masivní lebkou se silnou spodní čelistí. Žije ve stádech, kde vždy první místo v hierarchii patří vůdčímu hřebci. Klisna po jedenácti měsících březosti rodí jedno mládě, které se hned po narození staví na nohy a následuje stádo. Hříbě kojí šest až sedm měsíců.
 Elán, týdenní hříbě matky Uršuly a otce Gina. |
 Kůň Převalského, otec malého hříběte, se jmenuje Gino a pochází z amerického Denveru. |
 Máma se "synem" ve výběhu Pražské zoologické zahrady. |
 Uršula a Elán pózují fotografům při křu malého hříběte. |
 Koně převalského má Pražská Zoo ve svém znaku. Pod tímto sousoším, které právě nyní, po narození mládětem nejvíc vystihuje skutečnost, je napsáno: Pražská Zoo se zasloužila o zachování jediného žijícího druhu divokého koně - koně převalského. |
 Elán s matkou Uršulou. |
 Malý Elán se na krok nehne od mámy. |
