Nejprve je třeba říci, že nejde jen o studentské protesty, nýbrž o kulturní a společenské akce celé akademické obce. Současná aktivita vysokých škol byla vyvolána věcnými záměry zákonů o finanční pomoci studentů a o vysokých školách. Cílem prvního z nich je ustanovení podmínek pro půjčky na nově zaváděné školné, druhý návrh si klade za cíl reformovat správní strukturu vysokých škol. Vysoké školy se shodují, že změna současného stavu je nezbytná. Vysoké školy vědí, že je potřeba rozlišit tzv. výzkumné univerzity od neméně potřebných, ale především na výuku zaměřených vysokých škol. Dále se shodují na nutnosti zrušit propastné rozdíly v habilitačním řízení na různých institucích a také na tom, že je potřeba nově nastavit hodnocení kvality vysokých škol a výzkumu. Věcné záměry však tyto otázky buď neřeší, nebo dokonce hrozí zhoršením současného stavu.
Před Lichtenštejnským palácem v Praze se konala demonstrace proti věcným záměrům zákonů o vysokých školách. Dopoledne zde zasedala Legislativní rada vlády. (23. února 2012, Praha).
Před Lichtenštejnským palácem v Praze se konala demonstrace proti věcným záměrům zákonů o vysokých školách. Dopoledne zde zasedala Legislativní rada vlády. (23. února 2012, Praha).
Ačkoli je školné jeho zastánci mnohdy představováno jako ekonomická nutnost, jedná se především o politické téma. Stát nyní otevřeně deklaruje, že univerzitám zkrátí rozpočty o to, co vyberou na školném. Školné tedy nepovede k zlepšení situace chronicky podfinancovaných vysokých škol. Ze studií situace v USA vyplývá, že soustavné zvyšování školného nemá motivační charakter: studenti věnují vzdělání stále méně času bez ohledu na vynaložené prostředky. Půjčky na školné tak jen přispějí k pocitu každé mladé generace, že žít na dluh je zcela normální. Rakousko, jehož vzdělávací systém prý tvůrcům reformy sloužil za vzor, školné nyní zcela ruší.
Když si nevím rady, zruším to
Věcný záměr zákona o vysokých školách trpí řadou neduhů. Podle usnesení vědecké rady Právnické fakulty UK, jejíž členové tvoří třetinu Legislativní rady vlády, jsou návrhy naprosto nevyhovující. „Návrh po věcné i po formální stránce neodpovídá požadavkům na věcný záměr zákona,“ stojí ve zmíněném usnesení. „Provedená analýza a následný návrh úpravy by nemohly posloužit ani jako podklad k novelizaci.“ Hlavním problémem je vágnost textu, z něhož nelze v klíčových místech usoudit, jak bude navrhované řešení vlastně vypadat.
Například namísto habilitačního řízení ony návrhy zavádějí funkční místa docentů a profesorů, která budou obsazována na základě výběrového řízení a „docent“ nebude potřebovat ani doktorát. Habilitační řízení se stane nepotřebným včetně habilitační přednášky, což je jediné, v čem nynější systém připomíná systém habilitací či konkurzů na akademické posty v zahraničí. Stát, to jest ministerstvo, nyní zcela selhává v kontrolní roli, kterou má nad úrovní habilitačních řízení, a jako řešení prostě navrhuje toto řízení zrušit.
Workshop na fakultě sociálních studií v Brně patřil k prvním akcím Týdne neklidu. Studenti si mimo jiné chystali transparenty na úterní pochod. (27. únor 2012)
Dalším problémem jsou silné pravomoci rady veřejné vysoké školy, v nichž podle věcného záměru nesmí zasedat členové akademické obce. Vysoké školy vidí, jak fungují tzv. mediální rady, skrze něž politické strany ovlivňují spravované instituce včetně jejich rozpočtů. V záměru se píše, že v radě nesmí zasednout nikdo, jehož zájmy mohou být ve střetu s „veřejným zájmem na naplňování poslání veřejné vysoké školy“, což je nicneříkající obrat. Ministr Dobeš nedávno dosadil do správní rady ČVUT svého stranického kolegu, který nebyl schopen studium na této škole dokončit, což jen utvrzuje vysoké školy v jejich obavách.
Reforma nereforma, změny přijít musí
Univerzity jsou specifické tím, že jejich hlavním posláním není nic jiného, než rozvíjení zdravého myšlení a poznání. Společnost samozřejmě univerzitě ukládá i praktické účely, avšak intelektuální svoboda, která je nezbytně potřebná k dosažení těchto účelů, může zpochybnit samotné tyto účely. Nyní předkládané věcné záměry se snaží všechny vysoké školy více podřídit vlivu politiků a podnikatelů, aniž by ony záměry braly ohled na to, že tím narušují vlastní poslání moderní univerzity.
Výročního zasedání pléna České konference rektorů se zúčastnili premiér Petr Nečas či ministr školství Josef Dobeš. (17. února, Praha).
Výročního zasedání pléna České konference rektorů se zúčastnili premiér Petr Nečas či ministr školství Josef Dobeš. (17. února, Praha).
Týden však není naplněn jen negativním vzdorem. Akademické obce jednotlivých fakult jej hodlají využít i ke kritické diskusi o nedostatcích současného stavu. Vysoké školy musí především samy začít měnit, co již dnes měnit a zlepšovat mohou. Pokud to nedokážou, je otázkou, zda jim sebelepší reforma může prospět.
