Napoleon zemřel v 51 letech ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny 5. května 1821 a všeobecně panovaly domněnky, že za jeho skonem jsou francouzští a angličtí spiklenci, kteří ho otrávili z obav, že pro jejich vlády stále znamená velké nebezpečí.
"Napoleona nezabila otrava arzenem," konstatuje prohlášení, které vydal Ústav jaderné fyziky (INFN) na základě "nové důkladné analýzy". Vědci využili ke svému bádání malý jaderný reaktor, v němž analyzovali několik vlasů patřících kdysi císaři a porovnali je s výsledky rozboru vlasů dvou členů jeho rodiny.
Napoleonovy vlasy přitom pocházely z několika období jeho života - z dětství, z období jeho exilu na ostrově Elba i z doby, kdy už byl izolován na Svaté Heleně. Jako srovnávací vzorky posloužily vlasy jeho první ženy císařovny Josefíny a syna z druhého manželství s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou, a navíc i vlasy několika náhodně vybraných osob žijících dnes.
"Testy prokázaly, že koncentrace arzenu ve vlasech starých dvě staletí byla stokrát vyšší než ve vlasech lidí naší doby," sděluje prohlášení INFN.
Vědci zjistili, že množství arzenu ve vlasech císaře a jeho blízkých by bylo v současnosti považováno za jedovaté. V Napoleonově době ale nešlo podle badatelů o nic neobvyklého. A podle italských toxikologů nelze zjištěnou hladinu arzenu považovat za dostatečnou příčinu Napoleonovy smrti.
Italští badatelé přitom upozorňují na fakt, že "prostředí, v němž žili lidé na začátku 19. století, obsahovalo takové množství arzenu, jež bychom dnes považovali za nebezpečné".
Kdysi se dával do kovových slitin, a používal se tak například pro výrobu kuchyňského nádobí. Dosavadní vědecké studie měly za to, že příčinou Napoleonova skonu byla buď rakovina žaludku, nebo právě otrava arzenem.
