Na podzim se bude prasečí chřipka šířit rychle, říká virolog Machala

Nikdo v zemi zřejmě neviděl tolik případů prasečí chřipky jako on: odborník na infekční choroby Ladislav Machala vede oddělení v pražské nemocnici Bulovka, kde se dosud léčili lidé, kteří chřipku dostali. "Na podzim se začne šířit velmi rychle," říká.

Virolog Ladislav Machala: Chřipkový virus je proměnlivý. Možná se vrátí v mnohem silnější podobě. Ale taky to vůbec nemusí být pravda. | foto: David Port, MF DNES

Svět se bojí prasečí chřipky: máte pro svou rodinu nachystána nějaká zvláštní opatření?
Vlastně ano. Mám doma tamiflu. Ale je to trochu jinak, než to vypadá: dostal jsem ho před lety a vzal jsem si ho domů. Myslím, že ještě nemá prošlou záruční lhůtu.

Považujete tuhle chřipku za zvlášť nebezpečnou?
Obecně řečeno, chřipky jako nemoci se vždy docela bojím. Je často zlehčována. Když jsem jako dítě zakašlal, maminka mi řekla: Ty máš chřipku. Lidé si myslí, že při chřipce se kýchá. Ale při chřipce se hlavně kašle, protože se usazuje níž, v dolních cestách dýchacích.

A považujete za nebezpečnou tu prasečí?
Z ekonomického hlediska určitě. Myslím, že na podzim se začne šířit velmi rychle. Nepochybuji o tom, protože se šíří už teď v létě, což je neobvyklé. V zimě jsou lidé oslabení, náchylnější a budou víc pohromadě.

Ladislav Machala: Expert na viry

Ladislav Machala se kdysi chtěl věnovat motýlům, ale nakonec skončil u mnohem menších organismů. Je virolog, přední odborník na infekční choroby. Působí na Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce, kde mimo jiné léčí lidi s virem HIV v krvi. Je vedoucím lékařem izolační jednotky pro vysoce nebezpečné choroby.

A pokud jde třeba o životy lidí?
Zatím se zdá, že virus není nijak virulentní, nemá tedy zjednodušeně řečeno sílu. Ale to se může změnit. A taky nemusí.

Nerozumím tomu, proč se skoro automaticky říká, že na podzim přijde druhá a nebezpečnější vlna chřipky. Copak dneska na světě někdo ví, jaká bude?
Je jasné, že virus bude obíhat víc. V létě chodíme na plovárnu, což je otevřený prostor, v zimě na bál, do divadla. Virus bude mít usnadněné podmínky. Za řečmi o obavách z té druhé, horší vlny je zřejmě zkušenost s pandemií španělské chřipky, kdy se virus, který byl nejdříve celkem neškodný, vrátil a byl smrtící.

Musí to nutně platit i nyní?
To právě nikdo neví. Chřipkový virus je proměnlivý. Lze si představit, že se vrátí v mnohem silnější podobě. Ale taky to vůbec nemusí být pravda. Je to, jako když předpovídají pro Los Angeles zemětřesení "biblických rozměrů", protože už tam těžké zemětřesení bylo. Zatím nepřišlo, ale stát se to může.

Takže: co víme?
U chřipky nikdo nedokáže říct, jestli přijde virulentnější. Ale ta možnost tady určitě je.

Světová zdravotnická organizace říká, že onemocnět by mohly až dvě miliardy lidí a že to bude největší pandemie v dějinách lidstva. Kde to vzali? Tu nemoc nepodceňuji, ale nemohli by stejně tak říkat, že neonemocní nikdo? Tohle vypadá, jako by už dopředu měli jmenovitý seznam nemocných...
Tím říkají, že se ti lidé nakazí. Ale teď jde o to, jak těžký průběh ta nemoc bude mít. A my se bojíme, aby se virus nestal silnější. Současně si může získat i rezistenci vůči lékům. Ale to už můžeme ovlivnit.

Jak často se vlastně stává, že virus zmutuje k horšímu? Nakolik je to pravděpodobné?
My to víme jen z jedné zkušenosti. Tou je španělská chřipka.

To nezní povzbudivě.
Tak trochu optimismu: od té doby jsme chytřejší. Víme už, co je chřipka, protože v roce 1933 byl objeven její virus. Máme celosvětovou síť laboratoří, rychlou celosvětovou výměnu informací, máme možnost rychle vyrábět vakcínu i léky. Na druhé straně jsme kvůli globalizaci zranitelnější. Při přestupu v Londýně na letišti potkám víc lidí, než kolik jich před sto lety viděl vesničan za celý život. A ti to potom roznesou dál. Když před sto lety pluli lidé lodí z Ameriky, trvalo to tak dlouho, že za tu dobu byli buď mrtví, nebo už zase zdraví. Teď nákaza, jak někdo řekl, oblétává svět rychlostí tryskových letadel. Přesto myslím, že scénář španělské chřipky by se neměl opakovat.

Vraťme se k mutování viru. Musí tedy nutně zmutovat na horší? To je důležité vědět, abychom měli představu, co se může na podzim stát.
Ne. Nemusí. Virus může být jednu zimu těžší, druhou zimu lehčí. Je těžké předvídat, co bude. Virus takzvaně driftuje, to znamená, že se vrátí maličko pozměněný. Když jsme u toho mutování: problém by byl, kdyby spolu zmutovala prasečí a ptačí chřipka. Prase, což je nejpravděpodobnější, by se současně nakazilo od lidí i od ptáků. Ptačí chřipka je vysoce smrtelná, umírá na ni až polovina nakažených, protože má složku, která způsobuje zánět plic, ale zase se obtížně šíří. Prasečí chřipka má sice lehký průběh, ale šíří se snadno. A tohle se může přihodit zřejmě kdekoli, což je novinka.

Proč novinka?
Dosud se vždycky pandemie rodily v jižní Číně. Je tam obrovská koncentrace lidí, kteří žijí vedle prasat a na rybníčcích si ještě chovají kachny. A je taky v cestě tažných ptáků, kteří usedají na ty rybníčky a potom roznášejí nákazu do světa. Čína byla vždy laboratoř, odkud šla chřipka do světa. Bylo to, jako když hodíte hořící svíčku do stohu slámy. Jenže teď se globální epidemiologická situace změnila. Tahle pandemie vznikla v mexické vesnici, jejíž hranice by před lety virus ani nedokázal opustit. Teď je celý svět taková jižní Čína.

Nejhorší: španělská chřipka

Každoročně chřipka postihne zhruba každého desátého obyvatele planety. V době pandemie jich může onemocnět čtyřicet až padesát procent. Lékaři mají za to, že lidstvo postihlo na tři sta epidemií, čtyři v minulém století. Při největší pandemii španělské chřipky po roce 1918 zahynulo až na padesát milionů lidí.

Je prasečí chřipka nebezpečná? Je třeba horší než obyčejná chřipka?
Nezdá se, že by byla nebezpečnější. Tedy pokud jde o průběh. Ale je mnohem nakažlivější.

Čím to je?
Protože nikdo z žijících lidí se s ní ještě nesetkal. Náš imunitní systém se s ní neměl možnost seznámit.

Co dělá z chřipky, která nám připadá banální, smrtící nemoc?
U běžné sezonní chřipky zabíjejí horečky. Nejvíce jsou proto ohroženi staří lidé, kteří mají nějaké chronické nemoci, třeba kardiaci. Tělo prostě nevydrží horečku. Jinak lze říct, že běžná sezonní chřipka je pro zdravého člověka spíš nepříjemností než ohrožením.

Proč byla třeba španělská chřipka takovou metlou, že zabila až padesát milionů lidí?
Španělská, podobně jako třeba ptačí, způsobovala na rozdíl od té běžné chřipky těžké zápaly plic. Ty mohou paradoxně víc ohrozit mladé lidi, jejichž organismus "přestřelí" obrannou reakci.

Nebylo tolik obětí proto, že válka lidi vysílila? Byla horší strava, zdravotní péče.
To bych neřekl. Samozřejmě, říká se, že lidé byli po válce oslabeni. Ale to je otázka.

Má prasečí chřipka nějaký charakteristický příznak, podle nějž člověk pozná, že na něj nejde běžná chřipka, ale ta prasečí?
Ne, to nemá. To se pozná jen na základě laboratorního vyšetření. A to je možné během několika hodin.

Jak se člověk může bránit, aby ji nedostal?
Myslím, že se většina populace stejně nakazí.

Ale jak se tomu bránit?
Nevyhledávat místa, kde jsou nemocní. Jenže to by asi v případě velké pandemie nebylo nic platné. Druhá věc je dodržovat zásady zdravé životosprávy a nevysilovat organismus kouřením, stresem, flámováním. Nechal bych to ale trochu osudu. Kdo je zdravý a není očkován, tak se dříve či později nakazí.

Četl jsem, že na Západě radí lidem, aby si často myli ruce. Školáci v Británii to prý budou muset dělat každou přestávku.
Samozřejmě, toho v takové chvíli není nikdy dost.

Ale proč mytí rukou, když nákaza přece létá vzduchem?
To je pravda. Lidé si většinou myslí, že vzduchem se šíří rýma, ale ta se naopak přenáší na rukách. Chřipka se šíří kapénkově, tedy hlavně vzduchem. Není to nijak dramatické: když je v letadle nakažený pasažér, zkoumají se potom obvykle cestující, kteří seděli tři řady před ním a tři řady za ním. Pokud jde třeba o nemocnice nebo ložnice, uvádí se, že postele by měly být metr od sebe. To je dostatečná vzdálenost.

Lidé si asi budou myslet, že virus se může pohybovat v podstatně větším okruhu.
Virus, abych použil zjednodušený termín, nežije dlouho. Je aktivní jen několik minut. Kapénka, v níž je, rychle vysychá. Musí se rychle uchytit na nějaké tkáni. Proto třeba není možné přinést viry domů na kabátě, jak by si to lidé mohli představovat.

Mají smysl roušky?
Už jsem jich pár viděl v letadle a na letišti. Ale smysl to má jedině v případě prokázaného kontaktu. Když třeba nesete nemocnému sousedovi jídlo.

A co snaha "preventivně" onemocnět teď? Ministerstvo zdravotnictví varovalo před tím, aby se lidé záměrně vystavovali chřipce. Co si o tom myslíte?
Jako lékař to nemohu doporučit. Někteří konkrétní lidé mohou mít třeba zdravotní potíže, které by chřipka zkomplikovala.

A obecně to pomůže? Kdyby se naplnily černé scénáře, budou na tom líp ti, kdo už dnes onemocněli lehčí formou? Získají protilátky?
S největší pravděpodobností ano. Virus v tak krátké době nezmutuje. Do Vánoc by se neměl měnit. Ti, kteří měli chřipku teď, ji zřejmě nedostanou. Budou z toho těžit. Ale za rok se virus může změnit.

Kdo patří mezi rizikové skupiny? Četl jsem třeba, že jsou to těhotné ženy.
Ano, zdá se, že nemoc má u nich horší průběh. Potom samozřejmě kardiaci, senioři, zvlášť ti, kteří žijí v domovech důchodců, protože jsou tam koncentrováni na jednom místě. Potom třeba také lidé s poruchami imunity. Naproti tomu člověk v dobré kondici by měl chřipku přestát bez problémů.

Mají nějakého "strýčka" ti, kteří se dávali očkovat proti běžné chřipce? Nakolik nás chrání minulé očkování?
Asi nás tolik chránit nebude. Jen trénuje naši imunitu. Ukazují to i čísla z Británie, kde je opravdu hodně lidí očkováno, a přesto tam mají vysoký výskyt případů chřipky. Vir se tam šíří výrazně.

A nakolik bude účinné očkování proti prasečí chřipce? Prý málo pomáhá starým lidem nebo dětem.
Účinnost u nich může být problematická. U dětí se proto třeba očkuje dvakrát. Ale i když se u někoho neujme, má očkování jako takové smysl. Proředí totiž chřipce šanci, že bude postupovat od člověka k člověku. Vakcína se u vás sice třeba neujme, ale u lidí kolem vás ano, takže přes ně na vás nemoc nemůže a jste odstíněni.

Když hovoříme o očkování, Řekové oznámili, že nechají očkovat veškeré obyvatelstvo. Nejsou sami. V Česku má být vakcína pro čtvrtinu obyvatel. Stačí to?
Rozřeďování, o němž jsem mluvil, začíná fungovat, když je naočkováno osmnáct procent populace. Ideální by však bylo mít vakcínu pro třetinu obyvatelstva a víc.

"Většinou jen bije"

Ladislav Machala má v oblibě citát internisty J. Pelnáře, který v roce 1932, tedy ještě před objevem viru chřipky, napsal: "Chřipka, jejíž jméno tak často bereme nadarmo, dovede v ohromných pandemiích proletět celou zeměkoulí s takovým počtem obětí, že se jí žádná nemoc nevyrovná. Ještě štěstí, že jen někdy, občas, jsou její epidemie zhoubné, kdežto většinou jen bije, ale nezabije. Ale i tak z ohromné nemocnosti i při nepatrné úmrtnosti způsobuje nesmírné škody hospodářské i zdravotní."