Na burzu pro zvířata i pro dobré rady

- Pokud nejste právě zkušeným chovatelem a rozhodnete se obohatit svou domácnost o želvu, ještěra, hada, pískomila či jinou terarijní nádheru, rozhodně byste neměli kupovat zvíře, kterého si náhodou všimnete za výlohou obchodu. Jednou z možností, jak dobře pochodit, je oběhnout pár obchodníků, srovnat nabídku, ceny a hlavně informace, které poskytují, a pak teprve nakupovat. Kdo ovšem raději ušetří podrážky i nějakou tu korunu, zato mu nevadí velký mumraj, vydá se pro své vysněné zvíře na teraristickou burzu.

Na burze máte takřka celý teraristický trh jako na dlani, ať už je řeč o sortimentu zvířat, nebo chovatelském vybavení. Snad ještě větší výhodou je, že prodávající většinou nejsou obchodníci se zvířaty, ale přímo chovatelé, kteří nabízejí přebytky vlastních chovů. Právě od nich můžete získat nejcennější informace o tom, jak zvířata krmit, jak je nejlépe ubytovat či co podniknout v případě, že se nebudou chtít množit. Každý seriózní chovatel vám na sebe ochotně dá i kontakt, takže se na něj budete moci obrátit o radu, když zakoupená želva nebude chtít baštit to, co jí předložíte, nebo když bude had po dvou týdnech vaší péče vypadat "nějak divně".
"Začátečník by neměl chodit na burzu s tím, že si pořídí možná myšku, možná hada a možná chameleona, když se mu zalíbí," upozorňuje zkušený chovatel plazů a předseda Pražské teraristické společnosti Petr Kodym. "Je dobré mít předem alespoň přibližnou představu o tom, jaké zvíře chcete koupit, a položit si otázku, jestli se o ně dokážete postarat. Burzy nabízejí spoustu lákadel, se kterými si pak doma nemusíte vědět rady. Například mláďata chameleona jemenského začátečník téměř spolehlivě ,umoří', může si však troufnout na dospělá zvířata."
Když se vám nějaké zvíře nadmíru zalíbí, ale o jeho životních nárocích netušíte vůbec nic, raději koupi odložte. Nejdříve se snažte získat co nejvíc informací od prodejců, případně nahlédněte do kvalitní chovatelské literatury, o kterou na burzách nebývá nouze.
"Burzy ovšem nejsou jen místem, kde se dají koupit nebo prodat zvířata, ale pro všechny chovatele také velkou společenskou událostí," tvrdí Petr Kodym. "Každý normální chovatel touží o svých svěřencích pokud možno bez ustání mluvit, a burza je jedním z míst, kde najde mnoho nadšených posluchačů. Právě proto se nebojte na zvířata podrobně vyptávat, i když si vůbec nejste jisti, jestli něco koupíte."
Nejlépe uděláte, když si na začátku zhruba prohlédnete celou burzu, v klidu si popovídáte o zvířatech, která vás zaujmou, a pak teprve budete nakupovat. Nabídka běžně chovaných zvířat bývá obrovská, a tak se nemusíte bát, že se po nich jen zapráší a vy půjdete domů s prázdnou.


Jak se pozná dobrý prodejce
- umí odpovídat na vaše zvídavé dotazy o nabízených zvířatech
- rozezná pohlaví svých zvířat (u dospělců) a je tudíž schopen sestavit vám páry, v optimálním případě složené z nepříbuzných jedinců
- poradí vám, jaké vybavení (typ terária, osvětlení, podestýlku...) si máte pro chov pořídit
- dokáže vám doporučit vhodnou chovatelskou literaturu, případně nabízí stručné písemné instrukce k chovu prodávaných zvířat

Pozor na CITES
Některé běžně chované druhy zvířat podléhají takzvanému "zákonu o CITES". CITES je mezinárodní úmluva o obchodování s ohroženými druhy rostlin a zvířat, jejímž cílem je tento obchod regulovat a zamezit pašování. Neznamená to, že si zvíře, zařazené do seznamu CITES, nemůžete pořídit. Při jeho koupi - ať už v obchodě, nebo na burze - však neuškodí trocha ostražitosti.
Každé zvíře, které je v seznamu CITES, musí mít registrační , což je něco jako občanský průkaz. V něm je mimo jiné uvedeno, odkud zvíře pochází (má vlastně doložit, že nebylo načerno odchyceno v přírodě), a podle čeho se pozná, že registrační list patří ke konkrétnímu jedinci (u řady zvířat se k tomu účelu požaduje takzvané nezaměnitelné označení, například mikročipem u některých plazů nebo kroužkem u ptáků).
Člověk, který zvíře prodává, je povinen upozornit na to, že daný druh podléhá registraci CITES a prodat jej jedině s originálem registračního listu - v žádném případě se nesmíte spokojit s kopií!. Kromě registračního listu požadujte i kompletní nákupní doklad ("paragon"), tak jako při nákupu jiného zboží, na kterém vám víc záleží. Na nákupním dokladu musí být jasně uvedeno, kdo vám zvíře prodal, kdy (přesné datum je důležité), cena a hlavně druh zvířete celým jménem, nejlépe latinským.
Když už si zvíře radostně nesete domů, pamatujte ještě na jednu věc: nejdéle do čtrnácti dnů se musíte vydat na nejbližší okresní úřad nebo magistrát a nechat si zvíře zaregistrovat na svoje jméno. Totéž je třeba udělat, když se dočkáte rozmnožení chovu.


Zákon 16-97 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů. Podrobnosti k zákonu stanoví vyhláška č. 82/97

 

Na teraristické burze


Video