Výroba Gustava Adolfa Jägera zahrnovala i spodky, které se staly fenoménem. Na snímku z roku 1877 je pan továrník s manželkou Emilií, rozenou Rösslerovou. | foto: commons.wikimedia.orgCreative Commons

Ikonické jégrovky vyrazily do Evropy ze severu Čech

  • 5
Nosí je dodnes vojáci či sportovci, málokdo však ví, že tvůrce slavných „jégrovek“ pocházel ze severu Čech. Od smrti Gustava Adolfa Jägera uplynulo 24. června 95 let, připomíná magazín 5plus2.

Začalo to jako podnikatelská pohádka a možná by to tak i skončilo, nebýt druhé světové války. Ale pěkně od začátku. Když se na jaře roku 1851 narodil v obci Leopoldka u Velkého Šenova malý Gustav Adolf Jäger (neplést s jeho jmenovcem Gustavem Jägerem z Německa), byl třetím dítětem z dvanácti zdejšího německého mlynáře. Rostl jako z vody, pomáhal ve mlýně a brzy šel do učení, v nedaleké Krásně Lípě ho zaujal nově otevřený obor pletař.

Hned po škole si otevřel živnost a začal vyrábět různé punčochy a košile a také bavlněné prádlo. Nejdříve se zapůjčenými stroji v pronajaté „cimře“ zdejšího punčocháře, brzy se však postavil na vlastní nohy. Pomohla mu teta Franziska Jägerová. Prodala pozemek po matce, za který si oblíbený synovec koupil první vlastní továrnu, spíš starou chalupu, v nedaleké vsi Krásný Buk.

To bylo v roce 1881 a tehdy se objevily první „jégrovky“, zatím se jim tak však neříkalo.

Jméno vymysleli vojáci

Jägerovi se dařilo a zbohatl. Postavil další továrny, jednu v německém Löbau. Firma měla zastoupení ve Vídni, Bukurešti, Lvově a dalších evropských velkoměstech. Gustav si koupil jako jeden z prvních v českých zemích automobil a přestěhoval se do reprezentativní vily. Továrny měly 300 dělníků, dalších 400 pletařů pracovalo z domácností.

Ze severu Čech se do světa valily po tisících kusech dámské punčochy, pánské ponožky, dětské punčocháče, kazajky nebo noční košile. A hlavně oblíbené dlouhé spodní prádlo. S první světovou válkou byla zásobována i armáda, právě tehdy se pro spodky rozšířil pojem „jégrovky“.

Se vznikem Československa se začala situace tkalcoven zhoršovat a některé provozy byly uzavřeny. Gustav Adolf Jäger zemřel v roce 1927, celý kolos přešel na syna Gustava Adolfa Jägera mladšího. Ten s výrobou vydržel až do konce druhé světové války, jégrovkami opět zásoboval vojáky, tentokrát wehrmachtu. Ale ani skvělý český výrobek nedokázal Němce ochránit před ruskou zimou a nacisté byli poraženi.

Po válce byla odsunuta i rodina Jägerů a továrny byly v roce 1947 zlikvidovány, v roce 2001 pak pro havarijní stav strženy. Dochovala se jen honosná vila v Krásném Buku jako památka na kdysi skvostné časy rodiny, tu od obce koupil Američan Paul Zellmann, potomek rodiny Jägerů.

Ovšem pozor, zatímco v tuzemsku je známý tento „náš český“ Jäger, v sousedním Německu mají „svého“ Gustava Jägera. Onen jmenovec je podle Němců tím pravým objevitelem „jégrovek“. Tento lékař tvrdil, že prádlo musí být z vlny, která má na lidský organismus lepší vliv než rostlinný materiál. První model však údajně vyrobil až dva roky po Jägerovi z Krásného Buku, kdy už na severu Čech nosil jégrovky každý hospodář.