Co se můžou vodohospodáři přiučit na golfovém hřišti? A proč není nutné šetřit vodou v krajině? Rektor České zemědělské univerzity, vysvětluje, jak by se česká společnost i krajina měly připravovat a adaptovat na globální změny klimatu. Kde bychom mohli vytvořit vodní rezervy pro celou republiku a jak lze ochladit město, les a pole na venkově.
Bioklimatologové mají za dobrou zprávu, že česká veřejnost začíná změnu klimatu považovat za problém. Souhlasíte s tím? Určitě ano. Domnívám se, že je to proto, že se veřejnost s projevy klimatické změny, které se stupňují a jsou stále častější, začala setkávat v běžném životě. Začaly vysychat studny, některé obce přišly o zdroje vody úplně, lidé vidí, co se jim děje na zahradě. A řada z nich reaguje tím, že si zařizuje jímání dešťové vody. Je zkrátka stále tepleji a voda v půdě se vypařuje mnohem rychleji než dřív. A když už srážky konečně přijdou a zaprší, stále častěji se jedná o přívalové deště (lijáky, které spadnou za krátkou dobu, půda vodu nevsákne, a jsou tedy často příčinou přívalových povodní, pozn. red.).
Místo úsilí EU o snížení CO₂ probíhajícího za cenu zdražování energií a poklesu životní úrovně by se měly obří sumy peněz přesunout spíš na to, jak se nejlépe na klimatickou změnu připravit.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
