V osmdesátých letech minulého století byl Pavel Pavel obrovskou celebritou. Experimentálně ověřil, jak dávní domorodci stěhovali sochy na Velikonočním ostrově. Dostal se tak na úroveň cestovatelů, jako byli Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund nebo Miloslav Stingl, jeho vzor. K stěhování soch se dostal vlastně náhodou, i když byl strojař. Dnes má firmu na manipulování s velkými předměty.
Jak vám rodiče zdůvodnili, že vám dali poměrně zvláštní jméno? Nejsem sám. V Budějovicích žije Petr Petr, ve Strakonicích je Zdeněk Zdeněk. Chcete pravdivou historku, nebo tu veselou? Tatínek se bál, že budu blbý, tak se mi snažil vyčistit cestu životem při vyplňování formulářů, abych nepopletl křestní jméno a příjmení. Tatínek je totiž Ladislav, ale volali na něj stejně: Pavle! Takže nechtěl takové příkoří činit svému synovi. Na Velikonočním ostrově, podobně jako ve všech tamních okolních nářečích, když je nějaké slovo zdvojené, tak se to bere jako zvýrazněné. Pavel Pavel je něco jako veliký Pavel.
Já jsem začal s dvanáctitunovou sochou, ale domorodci přesunovali třímetrovou, čtyřmetrovou, pětimetrovou, ale stěhovali je několik staletí.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Václav JanoušVáclav Janoušhttps://www.idnes.cz/novinari/vaclav-janous.N1039, Jakub PokornýJakub Pokornýhttps://www.idnes.cz/novinari/jakub-pokorny.N863
