„Byli značně
náchylní k vojenství
a k militarizaci
společnosti,“ říká
o Římanech historik
Komoróczy. „Po
staletí nebyl rok, kdy
by nevedli nějakou
válku.“ Snímek
je z rekonstrukce
vojenské šarvátky
v rámci historického
festivalu na Mušově
| foto: archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Kouzlo i prokletí Římské říše. Na vrcholu požírala sama sebe, říká historik
Dodnes se nepřestáváme podivovat tomu, proč tak vyspělá civilizace zanikla. „Pozdní Římskou říši přirovnávali ke kdysi špičkovému sportovci, který pod dojmem slávy přestal trénovat. Nakonec ho ostatní začali předbíhat,“ říká historik Balázs Komoróczy. Co vlastně Římanům zlomilo vaz? Můžeme dopadnout stejně? A jaký je jejich otisk na našem území?
Proč se stala Římská říše tak mocnou? Je to hodně složitá otázka a je zajímavé, že se nad tím zamýšleli i sami Římané. Nebo i nositelé starší, „vyspělejší“ starověké řecké kultury – třeba Polybios (významný řecký historik, pozn. red.) se už ve 2. století před naším letopočtem ptal, jak je možné, že takový drobný městský stát zemědělců a chovatelů dobytka během čtyř století ovládl celé Středomoří. Kromě náhody dost možná roli sehrály i charakterové vlastnosti Římanů, které jiné národy neměly. Důležitá byla též značná stabilita republikánského politického uspořádání. Ta jim usnadnila vypořádat se s vnitřními problémy. Navíc republikánský systém umožnil poměrně velké části společnosti nějakou formou participovat na jeho směřování. Zároveň je řídila velká míra selské racionality, chcete-li, selského rozumu. A taky byli značně náchylní k vojenství a k militarizaci společnosti.
Panovníci museli vynakládat stále větší peníze na vojsko, takže začali šidit peníze. Začali místo kvalitního stříbra přimíchávat měď, což vedlo k inflační spirále, tedy zdražování.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
