Když jsem zde řekl, že neexistuje recept na nějaké spojení společnosti, někdo se mě tu otázal proč se to podařilo Havlovi a Klausovi. Jsem zvyklý na mně položené otázky odpovídat, ale v té změti reakcí tu otázku již nemohu dohledat, tak odpovím takto na onec:
Inu, Havel i Klaus společnost rozdělovali, jen ne tím stejným způsobem. Jestli si pamatujete, volba V. Havla ani V. Klause neprobíhala volbou přímoj, jak je tomu od roku 2013, resp. 2012, ale prostřednictvím parlamentních voleb.
Proto si lidé tolik nenadávali, neboť to nebyli oni, kdo o budoucí hlavě státu rozhodoval. Mohli brblat, mohli nadávat, ale nemohli se obořit na souseda, protože volil jinak.
Teď víme, že prezidentské volby jsou v kompetenci občanů, kteří rozhodnou, kdo jím bude a kdo dostane hlasů více, tudíž většinu, bude hlavou státu (pokud někdo tvrdí, že Zeman nedostal většinu, buď je blbec nebo nechápe pojem "většina") a basta fidli.
Nechápaví, zapálení antizemani slovo "většina" nechápou a abych nebyl nestranný, Zemanovi příznivci zase nechápou, jak jejich soused mohl volit někoho jiného.
Podle mě je vztekání se nad volbou společnosti nanejvýš hloupé a nechápu důvod se s někým nebavit, protože "já volil Miloše a ten blbec Drahoše." To bych se pak musel rozejít s přítelkyní a zavrhnout některé přátele.
Tudíž mimo názorů rozděluje i fakt, že každý volič má pocit, že právě ten jeho hlas je rozhodující a není ochoten si připustit, že vyhrál protikandidát, když on dal hlas svému favoritovi. Své na tom má i způsob průběhu voleb, jako nějaké reality show.
Osobně ty spory nechápu. Fandím Dukle Jihlava, jedna kamarádka hokej nesleduje, další je skalní fanynka Komety, bratr fandí Bílým tygrům Liberec. To jim mám spílat a vyhrožovat, že se s nimi nebudu bavit, dokud nebudou se mnou skandovat v jihlavském kotli?
