Sedmý radiotechnický pluk ve Zbirohu neměl v srpnu 1968 příliš dlouhou historii, ale reakce jeho velení a mužstva na příjezd vojsk Varšavské smlouvy byla velmi rychlá a možná i poněkud riziková. V oddíle byla vyhlášena bojová pohotovost, mužstvo zaujalo kruhovou obranu a dostalo ostrou munici.
K žádným střetům ovšem nedošlo a největší význam měla role pluku v podpoře civilního odporu. Velitel útvaru poskytl na žádost Okresního výboru KSČ Domažlice vysílací stanici k vysílání relací západočeského rozhlasu známého jako Svobodné Domažlicko. Sloužila k tomu mobilní vysílačka R-118, kterou obsluhovali dva muži, nadporučík Chmelík a rotný Vlk. Po technické stránce obsluhu zajišťoval major Krutila.
Vysílali v prvních dnech okupace, 22. až 25. srpna 1968 od vojenského objektu v Klenčí pod Čerchovem. Program relací zajišťoval Okresní výbor KSČ Domažlice a do vysílání se prý přebíraly i relace Svobodné Evropy. Pestrost programu dokládá i rozhovor s francouzskou turistkou, která hovořila o svých dojmech z dění v Československu.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo odstartovalo 21.8.2018. Třetí a poslední začíná 28.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Sedmý radiotechnický pluk byl součástí vojenské rozvědky – Zpravodajské správy generálního štábu Československé lidové armády. Od září do listopadu 1969 šetřila srpnové události na rozvědce a podřízených útvarech komise náčelníka generálního štábu pod vedením generálmajora Josefa Širůčky.
Výsledek vedl k rozsáhlým kádrovým a organizačním změnám. Desítky důstojníků a praporčíků musely odejít do zálohy. 7. spojovací pluk byl rozdělen na 7. spojovací uzel v podřízenosti nově oddělené Zpravodajské správy Západního vojenského okruhu a na spojovací uzel Zpravodajské správy generálního štábu.
Radiotechnický průzkum se stal součástí vojenské rozvědky na našem území na počátku padesátých let. Odposlech radioprovozu protivníka začínal s trofejní německou a zděděnou britskou technikou na krátkých a středních vlnách. Do přímé podřízenosti skupiny R (radiotechnické) byl zařazen prapor vojenských meteorologických stanic, přejmenovaný na rádiový prapor, v roce 1956 reorganizovaný na 55. rádiový pluk. Jeho velitelství se v roce 1958 přesunulo z Prahy do Litoměřic. Podřízené jednotky rádiového průzkumu se nacházely v Kralovicích, Plzni a Zbirohu.
V roce 1960 byl pluk reorganizován na 7. spojovací pluk. Vyčlenil část sil pro nově zřízený 248. provozní prapor v Praze. Jeho součástí byl spojovací uzel a technické středisko 062. V roce 1961 se v rámci pluku vytvořil 7. radiotechnický prapor ve Zbirohu jako jednotka speciálního rádiového průzkumu. Reorganizací z něj vznikl v roce 1962 samostatný 7. radiotechnický pluk.
