Na úvod fotografické dokumentace se podívejme na celkovou dispozici hradu, jak je vyobrazena v příslušném dílu (vydaném v roce 1897) knižní série Hrady, zámky a tvrze království Českého od Augustina Sedláčka.
Řeka Otava protéká podél severního okraje areálu od západu k východu a z jihu se do ní vlévá říčka Volyňka. Na soutoku těchto toků stojí hrad Strakonice.
Hrad však takto od svého počátku nevypadal. Byl o něco menší a rozhodně měl mnohem méně stavebních objektů. Během času byl dobudováván a přestavován. K rozsáhlejší stavební činnosti docházelo v 15. a potom zejména v 16. století, kdy dostal renesanční podobu reprezentativního sídla. Udává se, že před těmito stavebními zásahy měl hrad šest věží, dnes má věže tři (kostelní počítáme též).
Strakonický hrad, dispozice | foto: z knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého od Augustina Sedláčka, rok vydání 1897
Dnešní hrad je oproti zobrazenému dispozičnímu řešení z 19. století poněkud redukován. Dnes tam nenajdeme především objekt označený na dispozici číslem 18, což byl vodní mlýn. Také krátká zeď mezi kostelem číslo 8 a rezidencí číslo 5 již dávno nestojí.
Na následujících fotografiích se nejprve přiblížíme k areálu hradu od východu. Projdeme průchodem v barokní rezidenci (klasifikovanou jako zámek) a dostaneme se na první (východní) nádvoří, kde je kostel sv. Prokopa. Pokračovat budeme na nádvoří druhé (západní), kterému dominuje gotická věž Rumpál. Severně od něj přes řadu budov je nádvoří třetí (dříve severní předhradí), na jehož západním čele je brána, kterou vyjdeme z hradního areálu ven. Tam podél západní (opět Rumpál) a potom jižní fronty hradu (paláce s věží Jelenkou) zamíříme zpět směrem k místu startu.
