František Truhlář

František Truhlář | foto: public domain

Poslední let hrdiny RAF, který peklem prošel dvakrát

  • 36
Patří mezi výjimečné osobnosti našeho letectví. Stíhací pilot František Truhlář zažil během svého krátkého života možná víc bolesti, než si kdo dokáže představit. Ve spolupráci s projektem Letecká badatelna si připomínáme 75. výročí jeho posledního letu, poslední akrobatické figury nad rodným městem.

Třetího prosince 1946, během přeletu Praha–Brno, zaletěl, jako již několikrát předtím, pilot maj. František Truhlář nad svoje rodné město, Lomnici nad Popelkou. Netušil, že tentokrát se ukázka jeho leteckého mistrovství změní v tragédii. Letoun Spitfire Mk. IX, v našem letectvu označený S-89, s trupovým označením OX-1 startoval z pražských Kbel . 

Rekonstrukce podoby S-89 Fr. Truhláře / J. Šefců KVLH Rváčov/

Podle svědků proletěl v nízkém letu kolem kopce Babylon a rychlým sestupným letem se snesl nízko nad střechy domů v Lomnici. V prostoru náměstí zahájil pilot akrobatický manévr, pravděpodobně výkrut. Během něj se letadlo prosedlo a několik sekund po zahájení manévru narazilo křídlem do střechy stavení vzdáleného asi dvě stě metrů od centra města. Letoun byl stržen k zemi do zahrady, ozvala se silná detonace a z místa neštěstí se vyvalil oblak černého dýmu a plameny.

Nákres poslední fáze letu a místo havárie.

Letadlo bylo rozmetáno po okolí, pilot na místě zahynul. Během katastrofy nebyl naštěstí nikdo na zemi zraněn, přestože některé části letounu odlétly až sto metrů daleko. Utržený motor RR Merlin se odrazil od země a vyrazil díru do protějšího domu, kde skončil v jedné z místností v prvním patře.

Po nehodě se vyskytly různé spekulace o příčině události. Vzhledem k pohnutým životním osudům Františka Truhláře se spekulovalo i o úmyslném činu. Nejpravděpodobnější ale je, že šlo o leteckou nekázeň. Pilot se chtěl nad svým rodištěm předvést, manévr ale nezvládl.

František Truhlář na poválečném leteckém dnu v Lomnici nad Popelkou

František Truhlář se narodil 19. listopadu 1917 v domku č. p. 394 v Lomnici nad Popelkou. V Lomnici vychodil obecnou i měšťanskou školu a dále nastoupil do Raisova učitelského ústavu v Jičíně. Marně sháněl zaměstnání jako učitel, v roce 1936 tedy vstoupil do armády. Začátek okupace ho zastihl v Prostějově v kurzu pro letecké pozorovatele.

František Truhlář před válkou

Jako mnoho jiných uprchl přes Francii do Anglie, kde vstoupil do RAF. Druhého srpna 1940 byl zařazen k 311. bombardovací peruti jako palubní střelec. Při třetí bojové akci byl jeho Wellington poškozen a posádka při návratu ztratila orientaci. Letoun vlétl do balonové baráže poblíž Londýna a jedno z lan jako pila odřízlo polovinu křídla. Letoun se zřítil na tenisový kurt, roztříštil se a shořel. 

Vickers Wellington Mk.Ic. Poškozený stroj sériového čísla N2771 se v noci ze 16. na 17. října 1940 vracel z náletu na Brémy do Anglie, při nouzovém přistání došlo ke kolizi s poutacím lanem balonu protiletadlové baráže. Z celé osádky přežil pouze těžce popálený zadní střelec František Truhlář.

Zachovala se jen zadní část trupu a v ní P/O František Truhlář. Byl těžce popálen, ale přežil. Vydržel dlouhá muka v nesnesitelných bolestech při převazech a koupelích v solných roztocích. Stal se jedním z prvních členů „The Guinea Pig Clubu“, pacientů plastického chirurga Sira Archibalda McIndoa. Podrobil se řadě plastických operací, po ročním léčení se rozhodl pokračovat v operačním létání.

Absolvoval pilotní výcvik a stal se stíhačem u 312. perutě. Na strojích Spitfire absolvoval šedesát misí nad okupovanou Evropu. Osud mu ale nebyl příznivě nakloněn.

Fr. Truhlář krátce před druhou havárií.

Jedenáctého června 1944 při jednom z letů na podporu invaze v Normandii krátce před přistáním díky technické závadě znovu havaroval. Jeho stroj začal na zemi hořet. Než se podařilo těžce zraněného pilota z kabiny vyprostit, utrpěl opět těžké popáleniny. Dlouhá a bolestivá léčba začala nanovo.

František Truhlář

Mezitím válka v Evropě skončila. František Truhlář se nemohl kvůli zdravotnímu stavu vrátit, takže oslav vítězství a slavnostního defilé se nezúčastnil. Do vlasti se vrátil až 1. prosince 1945. Jak jinak, začal opět létat. V červnu 1946 se ještě krátce vrátil do Anglie na doléčení, po definitivním návratu do Československa se stal v hodnosti majora zástupcem velitele Leteckého pluku 12 pplk. Františka Vancla DFC v Praze-Kbelích. I přes svoji štábní funkci aktivně létal na Spitfirech dál, až do osudného 3. prosince 1946.

Maj. František Truhlář byl pohřben do rodinné hrobky v Lomnici nad Popelkou. Lomničtí občané mu pak 9. května 1971 odhalili pomník. V roce 1990 byl „in memoriam“ povýšen do hodnosti plukovníka.

Vyznamenání, která obdržel Fr. Truhlář během vojenské kariéry:

  • 2x československý Válečný kříž 1939
  • 2x československá medaile Za chrabrost
  • 1x československá medaile Za zásluhy prvního stupně
  • 1x pamětní medaile Francie a Velké Británie
  • The 1939–1945 Star
  • The Air Crew Europe Star
  • The Defence Medal

V roce 2016 jsem se vypravil do Lomnice nad Popelkou zmapovat si tuto havárii. Navštívil jsem místa, kde Truhlář vyrůstal, žil a nakonec i tragicky zemřel. Majitel zahrady, na kterou Spitfire Truhláře dopadl, mi umožnil prozkoumat detektorem její povrch. Přesto, že celou zahradu dnes pokrývá silná navážka, podařilo se mi při jejích okrajích objevit několik částí tohoto letounu.

Nalezené části letounu Františka Truhláře.

Článek je převzatý z webu Letecká badatelna.cz a byl redakčně upraven.

Letecká badatelna vděčí za mnohé především lidem, kteří autorovi pomáhají dohledat informace, místa, fotografie apod. Díky nim bylo a je možné, že dávno zapomenuté příběhy znovu ožívají.


Nebeští jezdci od 311. perutě