Výsledky programu LOUT budou přeneseny do francouzsko-německého programu bojových leteckých systémů nové generace FCAS (Future Combat Air System).
Vývoj demonstrátoru LOUT probíhá od roku 2007 ve vývojovém centru společnosti Airbus, resp. vojenské divize Airbus Defence and Space, v německém Manchingu. Centrum v Manchingu rovněž zastřešuje program Eurofighter. Probíhá zde mimo jiné finální montáž, systémová integrace a letecké testy stíhaček Eurofighter určených pro německé letectvo. Centrum má na svědomí rovněž vývoj a testování bezpilotních letadel Barracuda (první let 2006).
Program LOUT financuje (resp. financovala) německá vláda. V rámci programu došlo v roce 2010 ke zvolení finální konfigurace (viz obrázek na konci článku), samotný čtyři tuny těžký nelétající demonstrátor byl dokončen v roce 2014. Podle webu Aviation Week jde o reprezentativní model možného 20 tun těžkého, dvoumotorového podvzukovkového bojového bezpilotního letadla.
„Nikdo si nebyl vědom toho, co tady děláme ‒ jde o utajovaný projekt, který byl zahájen již v roce 2007. Vývojová smlouva byla zadána v roce 2010 a LOUT byl vyvinut v Manchingu a Bremenu v duchu Skunčích dílen [Skunk Works],“ uvedl Mario Hertzog, programový manažer Airbusu pro program FCAS.
„Neviditelný“ dron
Podle prezentace společnosti Airbus byl demonstrátor LOUT vyvinut za účelem osvojení si radiolokační (od VHF po Ka pásmo), infračervené, vizuální, elektronické a akustické stealth technologie, a to zejména proti hrozbám ze země. Stejně tak centrum Manchingu zkoumalo techniky elektronického boje stealth letadel.
Jak poznamenává IHS Janes, případný 20 tun těžký útočný dron tedy poslouží především k vedení boje vzduch-země, zejména proti nepřátelské protivzdušné obraně (PVO).
Konstrukce dronu umožňuje nesení munice uvnitř zbraňových šachet. Letoun je navržen s co nejmenším čelním radiolokačním průřezem (RCS), plášť tvoří materiály typu RAM a povrch letounu je postaven bez výrazných nerovností a přechodů. Pro zamezení detekovatelnosti ze země jsou sací otvory umístěny na horní straně letounu. Stroj je vybaven plochou tryskou, podle Hertzoga však program také testoval možnost použití vektorovatelné trysky.
Letoun má sací otvory s charakteristikou DSI (Diverterless Supersonic Inlet), což jsou speciální vyboulené útvary určené ke kontrole proudění vzduchu vstupujícího do sacích otvorů motorů. DSI najdeme například na vstupních ústrojích proudového motoru letounu F-35.
Model byl také vybaven překryvem „pilotní kabiny“. Hertzog poznamenal, že překryt sloužil spíše k testování průhledných „stealth“ materiálů pro senzory a další aplikace, než aby kryt naznačoval možnost vytvoření pilotované verze letadla.
Letuschopný protyp asi nebude
V současnosti jsou práce na projektu LOUT ukončeny a nyní se zvažuje další postup, včetně stavby zmíněného letuschopného 20 tun těžkého demonstrátoru. Hertzog však odmítl říci, zda Berlín má zájem jeho stavbu financovat.
Hertzog uvedl, že znalosti získané během programu LOUT se zužitkují při další technické evoluci letounu Eurofighter a v programu FCAS. Dodejme, že FCAS pokrývá jak vývoj víceúčelového pilotovaného bojového letadla nové generace, tak vývoj celé rodiny dronů, robotických vedených letadel (loyal wingmanů), inteligentních zbraní nebo technologie rojení (swarming).
Se systémy FCAS se digitálně propojí i letouny Eurofighter a Rafale, které budou v provozu i po roce 2040. Demonstrátor nového stíhače FCAS vzlétne v roce 2026 a po roce 2040 začne postupně nahrazovat letouny Eurofighter a Rafale.
V každém případě se ukazuje, že Francie a Německo při vývoji bojového letounu nové generace FCAS nemusí začínat od nuly. Kromě rozsáhlých zkušeností s provozem letounů Eurofighter a Rafale se ukazuje, že minimálně Německo posledních deset let intenzivně vyvíjelo a testovalo nejnovější technologie a aerodynamické koncepce v oblasti stealth, včetně moderních leteckých konstrukčních materiálů, ale také problematiku elektronické, kybernetické a komunikační bezpečnosti letadel.
Zdroj: The Avionist, Airbus
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
