Zařízení přišlo o pohon, a nelze jej tak nadále řídit. Při dopadu mohou být nebezpečné nejenom úlomky, ale i jedovatý materiál, který má na palubě.
Rok služby
Patrně se jedná o satelit, který byl vyroben v závodech Lockheed Martin a vypuštěn ze základny Vandenberg Air Force Base v prosinci 2006. Kroužil ve výšce 275 kilometrů, přičemž za poslední měsíc klesl o 15 – 20 km.
Americké ministerstvo obrany tvrdí, že situaci monitoruje, ale zatím není nikdo schopen sdělit, kam několikatunové těleso o velikosti menšího autobusu dopadne.
Podle serveru telegraph.co.uk může satelit obsahovat hydrazin – běžné raketové palivo, které však může poškodit zdraví. Další nebezpečné látky mohou obsahovat baterie solárního napájení, pokud je satelit obsahuje, a dále berylium, které je součásti optických komponent.
Američané se snaží alespoň částečně uklidnit veřejnost. „Během let řada satelitů sestoupila z orbity a dopadla bez následků na zem. Studujeme nyní možnosti, jak zmenšit případné škody, které by satelit mohl způsobit,“ uvedl v prohlášení pro tisk Gordon Johndroe tiskový mluvčí Národní bezpečnostní rady.
Tajné informace
Možná mnohem větší vrásky na čele však příslušným orgánům dělají informace a data, která satelit získal během svého krátkého života. Jedná se především o fotografie a další citlivé materiály o aktivitách na sledovaných územích.
Není se opravdu čeho bát?
Podobná situace nastala již v roce 1979, kdy se zřítila kosmická stanice Skylab. Ta vážila více než sedmkrát tolik a skončila ve vodách Indického oceánu a na neobydleném území Austrálie. Více zde.
Horší to bylo s koncem družice Kosmos 954. Její zbytky sice podle Katalogu družic a kosmických sond dopadly v prakticky neobydleném pásu dlouhém asi 800 km na území Kanady v oblasti Yellowknife u Velkého otročího jezera, ale bylo nutné uspořádat rozsáhlou pátrací akci. Ta nesla označení "Morning Light", našla několik malých kráterů (největší měl průměr 3 m a hloubku asi 1.5 m) se zbytky družice, z nichž pouze jediný byl radioaktivní. Akce stála přibližně 5 mil. CAD, z nichž polovinu uhradil SSSR.
Po tomto špionážním satelitu může přitom zůstat ani ne desetina úlomků, které způsobila havárie raketoplánu Columbia v roce 2003. Více zde. Alespoň to tvrdí John E. Pike, vedoucí bezpečnostního serveru GlobalSecurity.org.
