Poslední fotografie před nárazem. Signál ze zaniklé sondy vydal překvapení

aktualizováno 
Těsně předtím, než se sonda Rosetta rozbila o povrch komety Čurjumov-Gerasimenko, odeslala do řídícího střediska poslední telemetrická data. Vědci v nich po roce objevili nečekané překvapení: poslední fotografii před nárazem

Díky veleúspěšné sondě Rosetta lidstvo poprvé přistálo na kometě. | foto: iDNES.cz

Po více než dvanácti letech putování vesmírem ukončila svou úspěšnou misi sonda Rosetta plánovaným nárazem do povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Kontrolovaný dopad z výšky 15,4 km byl v pátek 30.9.2016 jejím posledním úkolem, při kterém pořídila i dosud neznámý zcela poslední snímek.

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3.srpna 2014 a uveřejněný...

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko pořízený Rosettou 3. srpna 2014 a uveřejněný 6.8.2014 zachycuje kometu Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 285 kilometrů. Rozlišení fotky je 5,3 metrů na pixel.

Sonda na Zem odeslala řadu fotografií povrchu komety a dat o ní. Snímky z kamery OSIRIS odesílala postupně, „rozpuštěné“ v jednotlivých datových paketech v rámci telemetrie. Vědci z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy v Göttingenu přijali poslední ucelené balíčky dat, které obsahovaly data a domněle poslední snímek ze sestupu sondy. Později však podle Holgera Sierkse, který měl výstupy z kamery OSIRIS v institutu na starosti, objevili na serverech ještě několik dalších paketů dat. 

I v těchto datech se „ukrývala“ část fotografie, kterou však software pro automatické rozpoznávání snímků původně nezachytil. Fotografie se totiž před nárazem nestačila odeslat celá. Obrazová data snímku (23 048 bytů) byla rozdělena do šesti paketů z nichž vcelku dorazily pouze tři. Pak se již sonda rozbila o povrch komety.

Úplně poslední snímek pořízený sondou Rosetta těsně před dopadem na kometu...

To je on, úplně poslední snímek pořízený sondou Rosetta těsně před dopadem na kometu Čurjumov-Gerasimenko 30. září 2016. Výřez zabírá čtverec o hraně jeden metr (2 mm na pixel).

Vědcům tedy do kompletního snímku chyběla téměř polovina dat. Ručně se podařilo získat jen 12 228 bytů. I přesto bylo možné poslední snímek ze sondy zrekonstruovat. Palubní systém Rosetty totiž neposílal kvůli způsobu komprese obrazová data pixel po pixelu, ale vrstvu po vrstvě. Díky tomu mohly být fotografie mnohem detailnější. 

Poslední snímek povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta v širším...

Poslední snímek povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta v širším kontextu. První snímek celé komety (vlevo nahoře) byl pořízen kamerou OSIRIS 5. srpna 2014 ze vzdálenosti 123 km. Obrázek nahoře vpravo je pak z výšky 5,7 kilometrů. Zabírá na šířku 225 metrů (11 cm na pixel). Prostřední širokoúhlý snímek pořídila Rosetta při svém posledním sestupu z výšky 331 metrů. Na šířku má 55 metrů (33 mm na pixel). Vpravo dole je předposlední snímek z výšky 24,7 ± 1,5 metrů. Vlevo dole pak je bájný poslední snímek pořízený 19,5 ± 1,5 metrů nad povrchem komety.

Získaných 53 % dat tedy prakticky neznamenalo, že by chyběla půlka snímku, ale „jen“ některé jeho detaily. Místo komprese 1:20 bylo dosaženo kompresního poměru 1:38 a právě proto působí snímek neostře, detaily se ztratily.

Kamera OSIRIS nebyla původně navržena k pořizování snímků zblízka, respektive z menší vzdálenosti než několik stovek metrů. Nicméně vyřazením barevného filtru se podařilo kameru „přeostřit“ na blízko. Snímky, které vědci dosud považovali za poslední, pořídila Rosetta z výšky 23,3 až 26,2 metrů nad povrchem komety. Úplně poslední snímek vznikl z výšky 17,9 až 21 metrů a zabírá výřez o rozměrech jeden krát jeden metr. Výška, z jaké byl snímek pořízen, je záměrně uváděna pouze jako rozmezí, protože odborníci si nejsou jistí přesností metody, kterou použili k jejímu výpočtu v kombinaci s použitým modelem tvaru komety.

Přes půl miliardy kilometrů

Rosetta se vydala na cestu v březnu 2004 a ke svému cíli dorazila po deset let trvající pouti. Sonda Rosetta nesla modul Philae velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země.

Fotogalerie

Modul Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostal na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Philae se po komplikovaném přistání ztratila z dohledu Rosetty a nebylo známo, kde skončila.

Až na záběrech pořízených 2. září kamerou OSIRIS ze vzdálenosti 2,7 kilometru od povrchu komety je jasně vidět hlavní část sondy a dvě ze tří „nohou“.

Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty ESA. Cílem bylo kometu s katalogovým číslem 67P zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci chtěli s pomocí obou aparátů získat více poznatků o vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Autor:
 

Nejčtenější

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době.

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Ryby vidí tmu jinak. Český objev z hloubi moří se dostane do učebnic

Beztrnovka stříbřitá má na poměry hlubokomořských tvorů poměrně nenápadný...

Bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty se s kolegy „potopila“ do oblasti, která je Čechům obvykle vzdálená:...

Aktualizujte si WhatsApp. Kvůli chybě vás mohli útočníci odposlouchávat

Aplikace WhatsApp (ilustrační obrázek)

Nový trik využívající chybu v komunikační aplikaci WhatsApp umožnil na základě zmeškaného hovoru nainstalovat do...

Další z rubriky

Raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon úspěšně odstartovala k ISS

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s lodí Crew Dragon. (2. března 2019)

Společnost SpaceX v sobotu z Floridy úspěšně vyslala raketu Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která nese 2,5 tuny zásob...

Zesnulý popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar má vlastní planetku

Pavel Toufar, 13. červenec 1948 Praha – 26. září 2018.

V naší sluneční soustavě obíhá planetka, která nese jméno (59470) Paveltoufar. Pojmenovali ji tak na počest známého...

Nejvýkonnější současná raketa podnikla první komerční let, vynesla satelit

Start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX, která podnikla svůj první...

Společnost SpaceX může slavit. Její raketa Falcon Heavy úspěšně absolvovala první let s placeným nákladem a ještě se jí...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz