Veřejnost chápala projekt Apollo jako součást soutěže mezi USA a SSSR o technickou nadřazenost. Naproti tomu vědci – především astronomové a planetologové – očekávali od opakovaných expedic kosmonautů na Měsíc definitivní odpověď na otázku, jak naše planeta přišla ke svému souputníkovi. Jejich očekávání se však splnilo jenom zčásti.
Jak vznikl Měsíc
V šedesátých létech minulého století existovaly v podstatě tři teorie o vzniku Měsíce. Podle první toto těleso vzniklo společně se Zemí z původního materiálu protoplanetárního disku. Podle druhé připutovalo z jiných oblastí sluneční soustavy a bylo zachyceno naší planetou. A konečně podle poslední představy vzniklo z materiálu, který vyvrhl ze zeměkoule obrovský náraz planety srovnatelné velikostí s Marsem.
První teorie vzala brzy zasvé po analýze dovezených vzorků měsíčních hornin prvními expedicemi, ale rozhodování mezi zbývajícími dvěma názory trvalo až do roku 1984. Tehdy převládla dodnes přijímaná představa zrození Měsíce po gigantické srážce, která v dobách zrodu sluneční soustavy byla jevem zcela obvyklým.
Důležité bylo zjištění, že dopady menších těles na měsíční povrch jsou časté i v geologické současnosti. Vedlo totiž k postupnému zrodu koordinovaných mezinárodních programů sledování planetek, nebezpečně se přibližujících k Zemi a představujících proto hrozbu lidské civilizaci.
Kosmické znalosti pro medicínu
Projekt Apollo byl bezesporu nákladný, ale na druhou stranu dokázali odborníci řadu technologií zužitkovat mnohdy v nečekaných směrech.
Například konstruktéři rakety Saturn 5 museli vyvinout speciální metody velice přesného a citlivého ovládání ventilů, dodávajících pohonné látky do pětice motorů v prvním stupni. Miniaturizovaná forma tohoto zařízení vedla v sedmdesátých letech k vyvinutí přesného dávkovače léků pro pacienty, především inzulínu pro cukrovkáře.
Nebo chlazené spodní prádlo, vyvinuté pro měsíční skafandry, se uplatnilo v mnoha odvětvích. Nikoho nepřekvapí, že je používají například hasiči či opraváři v horkých zónách atomových reaktorů, či piloti formule 1 ve svých hermetických ohni odolných kombinézách. Ale že našly uplatnění i v medicíně u lidí trpících genetickou poruchou, která znemožňuje tělu efektivně odvádět teplo do okolí, napadlo málokoho.
Nečekaná uplatnění
Pružné nedeformovatelné výplně přezůvek měsíčních skafandrů zužitkovala například známá firma Reebok při vylepšování svých bot pro atlety. Podobně našel využití i vynález pěnové výplně pro křesla kosmonautů, zajišťující rovnoměrné rozložení přetížení jejich těl v průběhu brzděni při návratu atmosférou.
Matrace zhotovené z tohoto materiálu pomáhají zabránit proleženinám u pacientů trvale upoutaných na lůžko. Na druhé straně běžně tradované tvrzení, že "suchý zip" – Velcro – je vedlejším produktem projektu Apollo, je nesprávné. Byl vymyšlen ve Švýcarsku již ve čtyřicátých letech, ale díky měsíčnímu programu se stal všeobecně známým a měl obrovský komerční úspěch.
Totéž platí i o tepelně odolném teflonu a jiných podobných polymerních materiálech, do té doby velice drahých. Efektivnější metody jejich výroby ve větších množstvích umožnily jejich použití i v běžném životě, například pro potahování kuchyňských pánví, tak oblíbených na konci minulého století.
