Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Americká univerzita hledá někoho, kdo by oživil mrtvé a zachránil svět

Hledáte příhodné zaměstnání, ale pořád nemůžete natrefit na zajímavou nabídku? Rádi byste zaujali takový post, který je běžně k vidění jen ve sci-fi filmech? Máte ambice svou prací přispět k záchraně světa? Pak máme nabídku přesně pro vás.

Na výstavě Giganti doby ledové 2 v olomouckém Vlastivědném muzeu je k vidění řada modelů zvířat v životní velikosti z doby ledové, mimo jiné mamut srstnatý. | foto: Luděk Peřina, ČTK

Badatelský tým Harvard Medical School, univerzity v Bostonu, by rád posílil. Inzerátem hledá na odbornou pozici kolegu či kolegyni, kteří by jim pomohli „odemřít“ mamuty. Puristé českého jazyka mohou proti slovnímu patvaru „odemřít“ ledacos namítat, ale přesně vystihuje náplň práce profesionálů z tzv. deextinkčních laboratoří, tedy pracovišť, která se snaží o návrat již vymřelých druhů.

Vedoucím laboratoře v Bostonu je George Church, který už několik let neskrývá ambice přivést zpět z nebytí druh, který z povrchu planety Země vymizel plus mínus někdy po poslední době ledové (pokud tu práci chcete, bude ovšem lepší říkat „glaciálním maximu“).

Americkým vědcům přitom nejde o doslovné vzkříšení či znovuoživení, ale spíš o formální genetickou úpravu dnešních slonů indických, kteří s mamuty sdílejí 99 procent genetické výbavy, do podoby někdejších srstnatých mamutů. S pomocí genetické manipulace a růstu upraveného embrya v reálné sloní děloze.

Kde je zakopaný pes?

To je právě to: protentokrát asi nikde. Proces, který by měl něco takového umožnit, je sice stále ještě trochu spekulativní a v detailech nedořešený, ale ve zřetelných obrysech už načrtnutý a v dílčích fázích otestovaný úspěšnou praxí. Komplikace momentálně nepředstavuje ani financování.

Neziskovka Revive & Restore, která v současnosti uplatňuje moderní biotechnologie v konvenční ochraně přírody, tento mamutí výzkum štědře dotuje. Problém není s technickým zázemím ani s nedostatkem biologického/genetického materiálu. Zázemí Harvardu je víc než slušné. Týmu badatelů vážně chybí jen další schopní kolegové. Vypadá to až strašidelně nadějně.

Přesto je důvod k pochybnostem. Ano, George McDonald Church, vedoucí onoho týmu, je vizionář, chemik, zoolog, molekulární biolog a genetik, průkopník sekvenování genomu, pionýr syntetické biologie a inovátor genetického inženýrství, který se podílel například na vývoji technologie CRISPR-Cas9. Ale je to také člověk, který část svého nezpochybnitelného mezinárodního kreditu promarnil tím, že v roce 2015 úspěšně vkopíroval část genů srstnatého mamuta do genomu slona indického. Aniž by se obtěžoval experiment podchytit publikací v recenzovaném odborném žurnálu, neboť vlastními slovy: „Měl důležitější věci na práci.“

Měl vlastně pravdu. To, co může vypadat jako zásadní vědecký průlom a naprostá senzace, bylo prostě jen izolovaným pokusem s editací genů, který takříkajíc nepřesáhl hranu Petriho misky.

Permafrost funguje jako obří mraznička. Zachoval i zbytky mamutů.

Permafrost funguje jako obří mraznička. Zachoval i zbytky mamutů.

Mamut je výzvou bez významu

Od té doby o sobě Church a jeho kolegové, zhruba v dvouletém intervalu, dávají vědět. Většinou s mediálně vcelku nevděčnou informací, že naklonovaní mamuti zatím za dveřmi opravdu nejsou.

Celý projekt deextinkce, „odemření“ mamutů se tak postupně v odborné komunitě kompromitoval jako pošetilost stárnoucího génia, bláhový sen o překonané metě, který je sice hezké snít, ale nemá praktický význam. Protože konec konců, k čemu by nám dnes asi tak mohl být dobrý mamut? Zařídili bychom mu, coby živoucí kuriozitě, soukromý „würmský park“?

Jenže letos o sobě dali badatelé z Churchova týmu znovu vědět, když podali inzerát do přílohy odborného časopisu Nature. A musí se nechat, že nad aplikovatelností mamutů hodně popřemýšleli. Své kolosální vize o sedmitunových mamutech totiž dokonale navázali na teorie dalšího rozkošného podivína vědeckého světa, ruského badatele Sergeje Zimova.

Tajgu zelenou vidět nechcete

Koho, ptáte se? Špičkového geofyzika, který byl v roce 1977 svými nadřízenými „vyvolen“ k vybudování meteorologické stanice v Čerském regionu. Osm časových pásem od Moskvy, v jedné z vůbec nejseverněji položených destinací na světě.

Nicméně podmínky izolace a mrazivé pustiny mu šly nebývale k duhu a na základech měření metanu a tání permafrostu, která tu dlouhodobě prováděl, položil základy myšlence o nezbytnosti návratu velkých spásačů, srstnatých kopytníků do nevlídných severských regionů.

Myšlence fascinující o to víc, že ji v roce 1988 začal sám uvádět do praxe – dnes funguje v podobě 160 kilometrů čtverečních tzv. pleistocenního parku, nebývalého experimentu pod širým nebem, který má dnes potenciál změnit a možná i zachránit celý svět. Jak?

Permafrost, trvale zamrzlá půda v tajze, totiž zvolna taje. A při současném tempu oteplování může podle řady predikcí do roku 2100 polovina permafrostu rozmrznout a zazelenat se svěží vegetací. Radost to nepřináší. Spolu s tím by se totiž radikálně zvýšily emise skleníkových plynů, dosud uložených a vázaných v zmrzlé půdě.

O kolik? Zhruba 2,5krát víc, než kdybychom pozítří spálili všechny lesy na celé planetě. S tajícím permafrostem se prostě akceleruje nárůst uhlíkových emisí v atmosféře děsivým tempem. Tenhle proces tání asi nedokážeme úplně zvrátit, ale můžeme ho vydatně zpomalit.

Nechte stáda šlapat sníh

V Čerském regionu, kde Zimov působí, se zimní teploty vzduchu pohybují kolem -40 °C. Trvale zamrzlá půda má tou dobou „jen“ kolem minus deseti. Proč? Protože ji přirozeně izoluje vrstva sněhu. Pokud se ale tahle vrstva sněhu utlačí, zmenší, například sešlapem, její izolační schopnost se rapidně sníží. Půda pak promrzne do větší hloubky. A své „zmrzlé“ vlastnosti si uchová déle i během teplejší sezóny. Netaje.

To není divoká teorie, je to otestováno v pleistocenním parku. Spásači, Zimovem zde importovaní, navíc dokážou stabilizovat rozmrzající půdu tak, aby se vytvořily zelené krátkostébelné pastviny, které kořenovým systémem zajistí soudržnost půdního povrchu. Velcí býložravci mohou pastvou travinný porost udržet v tomto stavu (znovu: zájemci o místo by raději měli říkat „ve stadiu blokované sukcese“), a zároveň tak zvýší odraz slunečních paprsků od povrchu. Zůstává po nich paseka, která netaje.

Pohled na částečně rozmrzlý arktický permafrost poblíž kanadského zálivu Mold...

Pohled na částečně rozmrzlý arktický permafrost poblíž kanadského zálivu Mold Bay. Snímek pořídila skupina vědců z aljašské univerzity ve Fairbanks při expedici v roce 2016.

Zní to bezvadně. Když se postaráme o ono sešlapávání sněhu a vypásání, můžeme redukovat rychlost tání. Chce to jen opravdu masivní stáda velkých „dusačů“. Mrazu odolných koní, bizonů, zubrů, losů, sobů. „Klidně bych bral i mamuty, kteří na tuhle práci byli jako stvoření. Ale ti už k dostání nejsou,“ říkal před lety Zimov.

Což nás vrací zpět k badatelům z Churchova týmu. Jejich práce mamuty pro dusání permafrostu nabízí. Aspoň hypoteticky. A řešení klimatické krize, boj proti globálnímu oteplování, je dnes v trendu.

Inzerát pro neskromného génia

Propojení s dosavadním výzkumem pana Zimova tak dává poněkud excentrické vědě odemření dávno vyhynulého živočicha mnohem silnější spojení s aktuální realitou. Srstnatý mamut v ní vystupuje už ne jako rozmařilá kuriozita pološílených genetiků, ale jako navýsost praktická perspektiva. Hodnotná pro celý svět, potenciálně ohrožený táním trvale zamrzlé půdy. A pomoci s tím můžete i vy.

Pokud tedy disponujete doktorátem v oblasti molekulární biologie, genetiky, biochemie nebo dalších příbuzných věd; praxí a prokazatelnou expertízou v oblasti vývoje buněčných kultur, kmenových buněk, technikách editování genu a vývojové biologie savců.

Pokud vám nechybí kreativní myšlení, umíte svou energii napřít k velkým cílům a vaším zájmem jsou biotechnologické aplikace záchranné a konzervační biologie. To vše by mohlo být oceněno ročním hrubým platem – převedeno na koruny – 1,85 milionu, plus benefity související se zařazením do prestižního vědeckého deextinkčního týmu.

  • Nejčtenější

Tajuplné monstrum, které bylo k ničemu. Odpočívá v tankovém muzeu u Moskvy

V muzeu tankových sil v podmoskevské Kubince je jedno německé vozidlo, které na první pohled upoutá svými rozměry a...

Některé funkce z Windows a Office zmizely. Připomeňte si ty nejhorší

Microsoft se v průběhu let v systému Windows zbavil celé řady funkcí. Některé byly zbytečné, jiné až otravné. Pojďme si...

Jak Izrael zničil irácký jaderný reaktor. Došlo i na spolupráci s Íránem

Izrael byl a je Arabům trnem v oku. K jeho zničení neváhali desítky let usilovat o získání jaderných zbraní. Na čele...

Snahy nepřátel pořídit si jaderné zbraně se rozhodl Izrael eliminovat

V létě 1981 přeoraly izraelské bomby irácký jaderný reaktor v Al Tuvajtě. Tím Saddámu Husajnovi na dlouhou dobu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První vzdušné tankování z dronu. Američané jsou zase o krok napřed

Letové testy tankovacího bezosádkového letounu Boeing MQ-25 Stingray mají za sebou významný milník. Vůbec poprvé v...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Zkáza, nebo brána? Černá díra zůstává neprozkoumaným divem

Seriál Žravé monstrum, které jednou nevyhnutelně zničí Zemi, nebo časoprostorová brána do jiných světů? V každém případě jde o...

STO OBJEVŮ: Zázračný aspirin se užívá po tunách, stal se lékem na vše

Seriál Setkal se s ním snad každý, aspirin je častým pomocníkem lékařů. Ačkoli se zrodil v 19. století, seznam zdravotních...

STO OBJEVŮ: Od kuliček ke krasopisu. Dětská hra inspirovala k propisce

Seriál Historie jistě zná i zásadnější vynálezy, ale na život bez propisky alias kuličkového pera byste si každopádně zvykali...

Čipy v mozku umožní psát silou mysli, kritici však varují před zneužitím

Američtí vědci dekódovali mozkové signály spojené se schopností psát rukopis. Tyto signály dovedou zachytit dva malé...

SOUTĚŽ: Vyhrajte půlroční balení trošku jiných Rybiček s omega-3 pro děti
SOUTĚŽ: Vyhrajte půlroční balení trošku jiných Rybiček s omega-3 pro děti

Zdravé tuky nebo-li omega-3 jsou klíčové pro správný vývoj a funkci nervové soustavy. Většina lidí jich ale ve svém jídelníčku nepřijímá dostatek....

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....