Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Není to kachna. Vědci z Harvardu dělají mamuta ze slona

aktualizováno 
Když se na konci minulého týdne objevila krátká agenturní zpráva, která (pokolikáté už?) tvrdila, že „vědci chtějí oživit mamuta“, naše reakce byla stoprocentně skeptická. Ale kupodivu jde o práci skutečně zajímavou. Vědci upravují DNA slonů do podoby mamutí.

Model mamuta na výstavě Lovci mamutů v pražském Národním muzeu. | foto: Petr Novák CC-BY-SACreative Commons

George Church rozhodně není průměrný vědec, o čemž svědčí už jen to, že vede laboratoř na Harvardově univerzitě, kde je profesorem. A to není všechno: lidé z jeho týmu stáli například u snad největšího objevu v biologii v posledních letech, totiž vytvoření mechanismu k velmi přesné úpravě DNA. Nástroj nazývaný CRISPR/Cas9 už vedl k celé řadě zajímavých výsledků od superosvalených psů přes snahu o vytvoření „sebezničujících“ komárů či první pokusy s úpravou lidských embryí nejprve v Číně a poté i v Evropě. (A také je předmětem na akademické poměry velmi tvrdého boje o patentová práva.)

Harvardský profesor je zajímavý i svými ambicemi a plány, mezi něž patří oživení mamuta. Novináři se o něm dozvěděli poprvé v roce 2015, minulý týden se Church na pravidelném setkání americké AAAS (American Association for the Advancement of Science, tedy Americké společnosti pro pokrok ve vědách) podělil o novinky.

Přetavení slona

Jak jste možná odhadli z našeho úvodu, k vytvoření mamuta plánuje využít právě CRISPR/Cas9. Pokusy získat originální DNA třeba z těl uhynulých zvířat Church evidentně považuje za slepou uličku (dokládá to třeba jeho rozhovor pro web Strange Biology). Za nepřekonatelný problém považuje poškození případné zachované DNA radiací (tedy třeba i kosmickým zářením). Živé buňky mají celou řadu způsobů, jak neustále vznikající škody opravovat, ovšem po smrti tyto mechanismy přestanou fungovat. Nemusí to být velké chyby, a pokud chcete pravěkou DNA jen zkoumat, není to zas tak velký problém. Ale při pokusech o oživení původních majitelů DNA podle Churche chyby představují velkou obtíž.

Proto spíš než oživit mamuta na Harvardu plánují „upravit“ dnešní slony do podoby mamutů. Domnívají se, že nástroj mohou využít tak efektivně, aby DNA dnešních slonů upravili do podoby, která zvířeti dá například menší uši, srst, krev vhodnou do chladných podmínek a další rysy nutné pro přežití v severních šířkách Země. Zatím není jasné, kolik by takových úprav přesně mělo být, dosud jich prý vědci v původně sloní DNA udělali 45 (v roce 2015 provedli prvních 15, od té doby přidali další).

Ani oni sami v tuto chvíli ještě neví, nakolik úspěšní při tom byli, tedy zda úpravy nezpůsobily další škody v DNA, zda se opravdu kýžené znaky případně u zvířete objeví atd. Proces totiž není zatím v takové fázi, že by vědci už už chtěli mamuta odrodit, zatím pracují pouze na sloních zárodečných buňkách. Brzy by chtěli přejít do fáze, kdy začnou vytvářet malá „mamutí“ embrya a zkoumat, zda se alespoň zpočátku i po úpravách vyvíjí normálně.

Pokud by pak po letech práci skutečně došlo i na zrod zvířete, Church by ho prý rád viděl vyrůstat v umělé děloze. To je dosti smělý plán, protože taková technologie zatím neexistuje. Obvykle se proto předpokládá, že vhodnou první matkou pro takto oživené druhy by mohla být samice nějakého příbuzného druhu, v tomto případě tedy slona. Church by se ale evidentně rád tomuto kroku vyhnul. Je to do značné míry pochopitelné, protože celý proces s sebou ponese nejspíše celou řadu rizik a etických problémů. A alespoň zpočátku bude velmi nespolehlivý, jak naznačují zkušenosti biotechnologů. Náhradní matka tak snadno může výrazně trpět či zemřít atd.

Vědci si také budou muset před sebou, kolegy a zřejmě i veřejností ospravedlnit odpověď na otázku, zda to celé vůbec stojí za to. Mamuti jako druh jsou už minulostí - vyváží případný přínos jejich oživení utrpení či smrt zvířat během pokusu? Church si myslí, že by možná mohlo, protože mamuti by mohli hrát velkou roli v udržení severských ekosystémů v podobě, jakou známe z posledních několika desítek tisíc let, zvláště v případě oteplení těchto oblastí.

A tak zatímco smysl celého podniku je zatím diskutabilní, oddiskutovat nejde skutečnost, že seriózním vědcům se dnes zdá realistické pokusit se o „transmutaci“ slona v mamuta. To je na celé zprávě to nejdůležitější: možnosti řízených změn v DNA se v posledních letech zásadně vylepšily a biotechnologie dosti pravděpodobně vstupují do zcela nové etapy vývoje. „Chlupatý slon“ může být její dobrou předzvěstí, ale rozhodně nebude tím nejdůležitějším či nejpodivnějším, co nám přinese. A bude jen naše chyba, pokud si to neuvědomíme včas.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Mizerný mezek. Vyrostlo na něm tuzemské poválečné letectvo, zachránil Izrael

Stíhačka Avia S-199 získala pro své nepěkné vlastnosti přezdívku mezek a její bojová hodnota byla problematická. Na...

Skylink znovu zdražuje. Měsíční poplatek za satelitní TV je přes sto korun

Satelitní operátor Skylink navyšuje servisní poplatek, jak se již stalo na začátku roku zvykem. Zatímco loni zdražoval...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Elektrická raketa a další exotické lokomotivy. Vynálezci hýřili nápady

Dějiny železniční dopravy jsou protkány výskytem lokomotiv nestandardních konstrukčních provedení. Některé vybouchly...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Jak se žilo dinosaurům po dopadu planetky, ukazuje místo úžasných objevů

Detailní pohled na konec éry dinosaurů přinesl čerstvý objev z americké Severní Dakoty. Paleontologové tuto lokalitu...

Hmotnost největších dinosaurů mohla kolísat o stovky kilogramů v řádu dní

Hmotnost největších dinosaurů se v moderní době určuje podle počítačových modelů. Je to sice přesnější metoda než v...

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Premium

Přecpávací půst: Vyzkoušeli jsme podivnou dietu, kde nemusíte nic počítat

Jeden z nejpopulárnějších trendů posledních let – přerušovaný půst – má mnoho podob. Můžete den jíst, den se postit....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz