George Church rozhodně není průměrný vědec, o čemž svědčí už jen to, že vede laboratoř na Harvardově univerzitě, kde je profesorem. A to není všechno: lidé z jeho týmu stáli například u snad největšího objevu v biologii v posledních letech, totiž vytvoření mechanismu k velmi přesné úpravě DNA. Nástroj nazývaný CRISPR/Cas9 už vedl k celé řadě zajímavých výsledků od superosvalených psů přes snahu o vytvoření „sebezničujících“ komárů či první pokusy s úpravou lidských embryí nejprve v Číně a poté i v Evropě. (A také je předmětem na akademické poměry velmi tvrdého boje o patentová práva.)
Harvardský profesor je zajímavý i svými ambicemi a plány, mezi něž patří oživení mamuta. Novináři se o něm dozvěděli poprvé v roce 2015, minulý týden se Church na pravidelném setkání americké AAAS (American Association for the Advancement of Science, tedy Americké společnosti pro pokrok ve vědách) podělil o novinky.
Přetavení slona
Jak jste možná odhadli z našeho úvodu, k vytvoření mamuta plánuje využít právě CRISPR/Cas9. Pokusy získat originální DNA třeba z těl uhynulých zvířat Church evidentně považuje za slepou uličku (dokládá to třeba jeho rozhovor pro web Strange Biology). Za nepřekonatelný problém považuje poškození případné zachované DNA radiací (tedy třeba i kosmickým zářením). Živé buňky mají celou řadu způsobů, jak neustále vznikající škody opravovat, ovšem po smrti tyto mechanismy přestanou fungovat. Nemusí to být velké chyby, a pokud chcete pravěkou DNA jen zkoumat, není to zas tak velký problém. Ale při pokusech o oživení původních majitelů DNA podle Churche chyby představují velkou obtíž.
Proto spíš než oživit mamuta na Harvardu plánují „upravit“ dnešní slony do podoby mamutů. Domnívají se, že nástroj mohou využít tak efektivně, aby DNA dnešních slonů upravili do podoby, která zvířeti dá například menší uši, srst, krev vhodnou do chladných podmínek a další rysy nutné pro přežití v severních šířkách Země. Zatím není jasné, kolik by takových úprav přesně mělo být, dosud jich prý vědci v původně sloní DNA udělali 45 (v roce 2015 provedli prvních 15, od té doby přidali další).
Ani oni sami v tuto chvíli ještě neví, nakolik úspěšní při tom byli, tedy zda úpravy nezpůsobily další škody v DNA, zda se opravdu kýžené znaky případně u zvířete objeví atd. Proces totiž není zatím v takové fázi, že by vědci už už chtěli mamuta odrodit, zatím pracují pouze na sloních zárodečných buňkách. Brzy by chtěli přejít do fáze, kdy začnou vytvářet malá „mamutí“ embrya a zkoumat, zda se alespoň zpočátku i po úpravách vyvíjí normálně.
Pokud by pak po letech práci skutečně došlo i na zrod zvířete, Church by ho prý rád viděl vyrůstat v umělé děloze. To je dosti smělý plán, protože taková technologie zatím neexistuje. Obvykle se proto předpokládá, že vhodnou první matkou pro takto oživené druhy by mohla být samice nějakého příbuzného druhu, v tomto případě tedy slona. Church by se ale evidentně rád tomuto kroku vyhnul. Je to do značné míry pochopitelné, protože celý proces s sebou ponese nejspíše celou řadu rizik a etických problémů. A alespoň zpočátku bude velmi nespolehlivý, jak naznačují zkušenosti biotechnologů. Náhradní matka tak snadno může výrazně trpět či zemřít atd.
Vědci si také budou muset před sebou, kolegy a zřejmě i veřejností ospravedlnit odpověď na otázku, zda to celé vůbec stojí za to. Mamuti jako druh jsou už minulostí - vyváží případný přínos jejich oživení utrpení či smrt zvířat během pokusu? Church si myslí, že by možná mohlo, protože mamuti by mohli hrát velkou roli v udržení severských ekosystémů v podobě, jakou známe z posledních několika desítek tisíc let, zvláště v případě oteplení těchto oblastí.
A tak zatímco smysl celého podniku je zatím diskutabilní, oddiskutovat nejde skutečnost, že seriózním vědcům se dnes zdá realistické pokusit se o „transmutaci“ slona v mamuta. To je na celé zprávě to nejdůležitější: možnosti řízených změn v DNA se v posledních letech zásadně vylepšily a biotechnologie dosti pravděpodobně vstupují do zcela nové etapy vývoje. „Chlupatý slon“ může být její dobrou předzvěstí, ale rozhodně nebude tím nejdůležitějším či nejpodivnějším, co nám přinese. A bude jen naše chyba, pokud si to neuvědomíme včas.
