Od konce července se každý může podívat, kolik měli na teploměru meteorologové v zemích od Austrálie po Zambii (včetně ČR). A to nejen tento měsíc, ale až 150 let do minulosti. Údaje byly dosud z velké části dostupné jen odborníkům.
Teploty shromažďovali a zpracovávali vědci z Východoanglické univerzity, kteří na jejich základě vydávali výpočet vývoje světových teplot. Jde o stejnou skupinu, která je známá díky úniku mailů v tzv. Climategate.
My chceme data!
Vědci dosud zveřejňovali pouze upravené teploty. Nejde o nic neobvyklého. Od naměření až po zveřejnění se teploty mění k nepoznání. Například se z nich musí odečíst vlivy, které je systematicky mění, jako je například nadmořská výška stanice nebo to, že stojí ve městě, které se v létě rozehřeje jako pec.
Skeptici ovšem chtěli získat přístup k primárním datům. Nešlo ani tak o pochybnosti o zpracování: údaje by měly být dostupné prostě proto, že jsou důležité, napsal v komentáři k rozhodnutí na svém blogu kanadský klimaskeptik Steve McIntyre.
Zájemci se odvolávali na zákon o svobodném přístupu k informacím. Univerzita je ovšem odmítla s tím, že údaje pochází od jiných organizací, které nemusejí souhlasit s jejich zveřejněním. Měla i další námitky, které se na pohled jeví jako méně opodstatněné.
Rozhodnout tak musel Úřad pověřence pro informace (Information Commissioner's Office, dále jen ICO). Dne 23. června námitky Východoanglické univerzity zamítl tímto rozhodnutím. Vědci dostali 35 dní na zveřejnění informací. Na konci minulého týdne se údaje objevily na internetu.
Dostanete se k nim snadno z této stránky s návodem. Přímý odkaz na samotné soubory s výsledky měření je zde.
A co dál?
V databázi anglických vědců jsou výsledky z celkem 5 113 stanic po celém světě. Podle prohlášení univerzity chybí jenom údaje z 19 polských stanic, protože tamní meteorologický úřad výslovně odmítl jejich publikaci. Poskytuje je pouze za poplatek.
Ve skutečnosti v datech chybí celkem 26 stanic a některé polské v nich naopak jsou, tvrdil o víkendu klimaskeptik McIntyre. V celkovém počtu to není příliš důležité.
Nejen klimaskeptici, ale každý uživatel si tak může sestavit model teplot na souši v posledních desetiletích. Samozřejmě je zapotřebí dávky trpělivosti, specializovaného softwaru a znalostí statistiky.
Žádný vědecký převrat se ale čekat nedá. Výsledky týmu z Východoanglické univerzity nejsou jediným údajem o světových teplotách. Podobné analýzy zveřejňuje i další organizace, např. NASA nebo NOAA.
Oteplování potvrzují všechny. S jeho existencí souhlasí v již zmiňovaném blogu i McIntyre, jeden z nejvzdělanějších a nejhlasitějších odpůrců současné klimatologie. Potíže jsou podle něj hlavně s metodikou určování teplot v minulosti, tedy zda a kdy bylo tepleji.
