Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvLeonardo da Vinci zemřel 2. května 1519 ve Francii na zámku Le Clos Lucé u Amboise. Za svůj život stihl ovlivnit umění i vědu nejen své doby. Byť si jej většina lidí vybaví jako tvůrce slavných obrazů a maleb, jako Mona Lisa nebo Poslední večeře, byl i zdatný vynálezce vědec nebo architekt. Údajně hrál i dobře na loutnu. I proto se stal symbolem počínající renesance.
I když dnes díky spikleneckým teoriím i některým populárním uměleckým dílům máme Leonardovo jméno spojené s tajemnem, tajnými společnostmi a světem konspiračních teorií, ve skutečnosti zřejmě neměl pro „tajemno“ pochopení. „Leonardo byl velmi racionální člověk,“ řekl Martin Zlatohlávek. Podle dochovaných záznamů neměl pochopení pro debaty, které nebyly založeny na konkrétním a přesném poznání skutečnosti. „Neměl rád filozofování, které nebylo založeno na přesných znalostech,“ tvrdí Zlatohlávek.
I přes široký rozsah Leonardových zájmů a znalostí se Zlatohlávek domnívá, že jednoznačně nejvýznamnější je odkaz této renesanční osobnosti znatelný především v malířství. „Vynikal především v portrétech,“ říká český odborník. Věnoval také velikou péči přípravě a stejně jako jiní umělci té doby se intenzivně věnoval pitvám. „Jeho kresby obdivují i dnešní chirurgové, kteří si někdy s překvapením zjišťují, že předběhl svou dobu,“ řekl Zlatohlávek.
doc. PhDr. Martin Zlatohlávek Ph.D. historik umění, Ústav dějin křesťanského umění, bývalý ředitel Národní galerie v Praze |
Dnes odhadujeme, že Leonardo da Vinci byl pravděpodobně dominantně levákem. „Já si ovšem myslím, že při malování používal obě ruce,“ řekl Zlatohlávek. Existují kresby, které evidentně pořídili levou rukou, ale jsou další, u kterých to patrné není.
I přes svůj mimořádný význam pro dobovou i pozdější malbu nebyl ovšem Leonardo klasickým malířem. „Měl tu výhodu, že byl placeným dvorním umělcem a nemusel se živit tím, že musel shánět a dokončovat zakázky,“ říká Kratochvíl. I proto po něm zůstala celá řada nedokončených děl. To byla jen jedním z mnoha děl, od kterých da Vinci opakovaně „utíkal“. „Já si myslím, že ho vždy od nich odvedlo něco jiného,“ odhadl Zlatohlávek.
I svůj dnes nejslavnější obraz Mona Lisa nikdy neodevzdal zákazníkům a měl ji ve svém vlastnictví celý život. „Můžeme se domnívat, že pro něj měl mimořádný význam, ovšem nemáme pro to žádné doklady,“ vysvětlil Martin Zlatohlávek.
Co (ne)víme
Kolem da Vinciho života se samozřejmě od jeho smrti rojily mnohé spekulace. I za svého života byl obviněn z homosexuality, ovšem nelze vyloučit, že obvinění bylo dnešním slovníkem „ryze účelové“. O žádné konkrétní údaje se ovšem opřít nemůžeme, byť Leonardo zůstal celý život svobodný a pokud víme bezdětný.
Zlatohlávek vyvrací jeden velmi zavedený mýtus: „My nemůžeme spolehlivě říci, že Leonardo byl vegetarián“. Nemáme o tom žádné konkrétní důkazy, nemáme jeho jídelníček, připomíná český historik umění.
Samostatnou kapitolou byly jeho vynálezy. „Z dnešního hlediska jsou samozřejmě překonané,“ konstatoval Zlatohlávek, ve své době se ovšem celá řada jeho projektů, například urbanistických, či různých mechanismů, se v praxi realizovala.
Při hodnocení jeho „vynalézání“ bychom také neměli zapomenout na to, že byl velkým inovátorem i v umění. To byla velmi technická disciplína, která vyžadovala značné znalosti a intenzivní experimentování. Ne vždy byly experimenty úspěšné, jak ostatně dokládá i příklad Leonardovy slavné fresky Poslední večeře. V rámci tehdejší tradice Leonardo fresku nejspíše považoval za možnost jak se přiblížit nesmrtelnosti, a tak se rozhodl experimentovat s novými postupy a technikami. V tomto případě to ovšem nevyšlo a freska byla po několika málo desetiletích zcela zašlá.
