Nedávno se mě jeden paleontologický nadšenec ptal, kolik fosilních koster tyranosaurů asi tak celkově může být. Debata přešla i na logickou související otázku, kolik tyranosaurů vlastně kdysi existovalo? V tu chvíli jsem ještě netušil, že jen za pár dní už budeme mít k dispozici zatím nejpřesnější odpověď, a to v odborné práci pětice autorů, publikované nyní v periodiku Science.
O obřím severoamerickém tyranosauridním teropodovi druhu Tyrannosaurus rex jsem zde psal už tolikrát, že jistě není třeba jej blíže představovat. Věnovali jsme se dokonce už i otázce, kolik jich mohlo být.
Nově příchozí
Již delší dobu bylo jasné, že to nebylo málo. V případě T. rexe se totiž může jednat o asijského imigranta, který do Laramidie (západu Severní Ameriky) přešel přes pradávný pevninský most asi někdy před 69 až 68 miliony let. Tyranosauři se totiž mohli vyvinout na území dnešní Číny, Mongolska nebo ruského Dálného východu, dokládá jejich úzká vývojová vazba na východoasijské druhy Zhuchengtyrannus magnus a Tarbosaurus bataar.
Po překročení jakési dočasně existující úžiny mezi severovýchodní Asií a severozápadním cípem Laramidie se tyranosauři začali lavinovitě šířit. Zhruba v době mezi 68 až 66 miliony let už se vyskytovali hojně na ohromném území od Britské Kolumbie v Kanadě na severu až po Mexiko na jihu.
Rekonstrukce přibližného vzezření mladého subadulního jedince druhu Tyrannosaurus rex zhruba ve věku 10 až 12 let. V tomto období svého života již mláďata měřila na délku asi 6 až 7 metrů a jejich hmotnost se pohybovala v rozmezí 600 až 1000 kilogramů. Na rozdíl od několikatunových dospělců zřejmě tito tyranosauří „mládežníci“ dokázali velmi rychle běhat.
Jak hojný tyranosaurus ovšem vlastně byl? Právě na tuto otázku se pokusili odpovědět autoři práce, australský paleobiolog Charles R. Marshall a čtveřice jeho kolegů. Vycházeli přitom ze vztahu mezi hustotou populace a velikostí těla u žijících druhů, a to spolu se znalostmi získanými o tyranosaurovi v průběhu více než století jeho výzkumu.
Průměrná hmotnost těla post-juvenilních (resp. pohlavně dospělých) jedinců tyranosaura vyšla autorům na 5 200 kilogramů. Průměrná hustota jejich populace pak měla dosahovat hodnoty přibližně 0,0091 jedince na km2. (Tento údaj se velmi dobře shoduje s odhadem 0,01 jedince na km2 ve starší práci paleontologa Jamese O. Farlowa).
To odpovídá mimochodem zhruba jedné šestině populační hustoty dnešních tygrů a jedné čtrnáctině populační hustoty lvů. Pro lepší představu uvádím, že to znamená zhruba 700 tyranosaurů na rozloze České republiky nebo čtyři jedince na území hlavního města Prahy.
Podle odhadu autorů práce se tito obří dravci vyskytovali na území o rozloze asi 2,3 (± 0,9) milionu km2. Což odpovídá například rozloze celého Alžírska nebo třiceti Českých republik. V každou chvíli celého období existence žilo v průměru asi 20 tisíc pohlavně dospělých jedinců. Výsledek tedy naznačuje, že populární teropodTyrannosaurus rex představoval naopak jakýsi invazní druh, který se na pevnině Laramidie (západu Severní Ameriky) postupně rozšířil na ohromné území.
Druh T. rex pravděpodobně existoval po dobu asi 2,4 milionu let. Jedno „pokolení“ trvalo v průměru zhruba 19 let. Za dobu trvání druhu se tedy mělo vystřídat zhruba 127 tisíc generací. Následně už bylo jednoduché vypočítat i přibližný celkový počet jedinců druhu T. rex, kteří kdy existovali – a ten je fantasticky znějící: 2,5 miliardy tyranosaurů.
Ačkoliv se ale toto číslo zdá extrémně vysoké, nemusí jít rozhodně o nesmysl. Jen v tomto historickém okamžiku existuje na světě ještě asi dvakrát víc pohlavně dospělých zástupců našeho druhu. Za celou historii druhu existovalo celkem přes 100 miliard jedinců Homo sapiens. Jestli je člověk rozumný extrémně „přemnoženým“ druhem živočicha, to je na jinou debatu.
„Stan“ (fialová silueta) byl dospělým tyranosaurem, dosahujícím délky asi 11,7 metru a hmotnosti přes 7 tun. Nebyl tedy tak velký, jako obří exempláře „Sue“ (červená silueta) nebo „Scotty“. Přesto prvního zmíněného jedince vydraženou částkou výrazně překonal a stal se tak nejdražší fosilií v historii. Bohužel se tak připojil ke smutnému zástupu zhruba dvaceti cenných exemplářů tyranosauroidů, které skončily v soukromých rukách a prakticky také „mimo dosah“ paleontologické vědy.
Kolik nám jich zůstalo?
Autoři práce zakončili text zajímavým výpočtem o pravděpodobnosti dochování tyranosauřích fosilií. Zohlednili přitom skutečnost, že dnes známe minimálně 32 pohlavně dospělých kosterních jedinců tohoto teropoda. Celkové je evidováno kolem stovky fosilních exemplářů (nepočítaje fragmentární nálezy zubů, obratlů nebo článků prstů).
Pokud tato čísla platí, v průměru se dochovala fosilní kostra jednoho z 80 milionů jedinců. Mnohem příznivější je však situace v oblasti, ze které se nám dnes dochovaly sedimenty souvrství Hell Creek. Na území o rozloze kolem 1000 km2 a v průběhu asi 1,2 milionu let existence zdejších ekosystémů byly objeveny kostry 37 odrostlých jedinců tyranosaura. Díky příznivým podmínkám pro fosilizaci se tak zachovala zhruba kostra 1 ze 16 tisíc jedinců. Ostatně není divu, souvrství Hell Creek patří k nejbohatším geologickým formacím na světě , a to nejen co se posledních severoamerických dinosaurů týká.
Zjevná slabina práce je, že pracuje s celou řadou předpokladů a odhadů. Všechny uváděné údaje lze považovat přinejlepším za dosti přibližné. Poskytuje ovšem alespoň jakýsi základní rámec, v němž můžeme dále s podobnými statistickými postupy pokračovat.
Opravdu tedy v průběhu posledních zhruba dvou milionů let křídové periody žily asi 2 500 000 000 jedinců druhu Tyrannosaurus rex? Těžko říci, vyloučit se to ale nedá. Navzdory mnoha zastaralým představám byl totiž „král dravých dinosaurů“ nesmírně úspěšným a progresivním predátorem, skutečným monarchou končící éry dávných vládců naší planety.
Text vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
