Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. ledna 2023 Zdislava

Vědci vrátili myším mládí. Za vysokou cenu a hlavně ze zvědavosti

Pokus španělských vědců ukázal, že přímo v tělech zvířat a potenciálně i pacientů je možné vytvořit množství buněk, které mohou posloužit k vytvoření nových orgánů, či opravám těla. Teď ještě musí zjistit, jestli to pacienti mohou přežít.

S nadějí do budoucnosti? | foto: Profimedia.cz

Ještě nedávno byli biologové přesvědčeni, že vývoj buněk v těle a jejich specializace probíhá jednosměrně. "Představa, že by buňka v těle dokázala 'vycouvat' ze specializovaného stavu do stavu, kdy stojí na pomyslném začátku vývoje a otevírají se jí cesty ke všem typům buněk těla, se zdála nepravděpodobná", říká biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Jako první naznačili "obousměrnost" vývoje buněk vědci, kteří se zabývali klonováním. Ale teprve před pár lety ukázal japonský biolog Shinya Yamanaka , že donutit buňky k "couvání" je celkem jednoduché a stačí k tomu uvést do pohybu pouhé čtyři geny. V loňském roce za to Yamanaka spolu s Johnem Gurdonem dostali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Proč, to je jasné. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem bude možné vytvořit libovolné orgány a části těla pro náhradu poškozených, nebo špatně fungujících orgánů, třeba slinivky u cukrovkáře. Následná transplantace by pak měla být jednoduchá, protože orgány mohou být přímo z buněk nemocného, a tělo je jednoduše přijme za vlastní.

Velké překvapení

Od objevu "couvání" s touto technologií pracuje celá řada laboratoří po celém světě. Takzvané iPS buňky (česky indukované pluripotentní buňky) ovšem vznikaly a vznikají na laboratorním skle v kulturách, kde je vědci mohou přesně sledovat a určovat podmínky jejich vzniku. V druhém zářijovém čísle časopisu Nature pak tuto hranici dále posunul tým španělského biologa Manuela Serrana. Jejich práce (dostupná odsud) ukázala, že tento proces lze navodit v těle živého zvířete.

Vědci zatím podobné pokusy dělali nesměle, řeklo by se na půl. Už před pěti lety jiná skupina například ukázala, že v organismu myši lze navodit "přeskok" buněk z jedné buněčné "role" do druhé. Povedlo se například u myší s cukrovkou proměnit buňky slinivky na buňky produkující inzulín, a otevřít tak cestu k léčbě této choroby (studie zde).

Serrano a jeho kolegové ovšem zašli dále. Neudělali jen přeskok od jedné hotové buňky ke druhé, ale vrátili najednou velké množství buněk až téměř do stavu, ve kterém jsou v embryu. Pokusili se tedy v přímo v těle myší vytvořit spoustu materiálu "na opravu". Provedli to tak, že pozměnili genetickou informací myší. Dodali jim geny vyrábějící látky, které v laboratoři používají k návratu buněk do mládí. Geny byly neaktivní, ale měly připraven chemický "spínač", který vědci stiskli, když zvířata dosáhla dospělosti.

V těle myší pak vědci skutečně objevili nové kmenové buňky vzniklé z původně dospělých buněk. To samo o sobě bylo příjemné překvapení, přiznávají autoři práce, kteří mnoho nečekali. Podmínky v těle zvířete jsou úplně jiné než v laboratoři, a výsledek byl tedy nejistý. Pokus tedy do značné míry motivovala jednoduše zvědavost, jestli a proč je něco takového možné. 

Výsledek předčil očekávání. Na různých místech v těle myší vznikly shluky buněk (tzv. teratomy), ve kterých se našly i kmenové buňky. Když je pak vědci izolovali, zjistili, že jsou jiné, než čekali: odpovídají ranější než buňky vytvořené s pomocí stejných látek v laboratoři. Ze zatím neznámého důvodu proběhl celý děj "návratu buněk do mládí" v těle myší jinak, a v podstatě lépe než in vitro.

Budeme jako čolci?

Serrano a jeho kolegové se domnívají, že výzkum otevírá cestu k regeneraci lidského těla, jakou obdivujeme například u čolka nebo mloka, kterým doroste zničené oko nebo ztracená končetina. "Serranovou technikou by mohlo být možné vytvořit v těle zásobu buněk, jež poslouží jako univerzální surovina pro vznik jakýchkoli buněk, tkání či orgánů," říká biolog Jaroslav Petr.

Pokud se tedy vědci naučí řídit následné specializační procesy těchto buněk, je zde naděje, že budou moci pacientovi nechat narůst nové orgány místo těch, které těžce poškodily choroby, zranění, nebo stáří. Zatím však vědci umí vytvořit jen možný materiál na opravy, o nastartování samotného procesu opravy zatím nemůže být ani řeči.

Ne všichni odborníci s vizí vytvářeních iPS buněk přímo v těle pacienta souhlasí. Někteří (třeba Paul Koepfler na svém blogu) si nedokážou představit, že by se další vývoj ubíral tímto směrem. Už proto, že myši v pokusu to neměly vůbec jednoduché. Serrano a spol. museli vložené geny aktivovat jen velmi opatrně, protože jinak zvířata umírala a v těle se jim vytvářelo množství nádorů.

Shluky kmenových buněk se tedy sice mohou stát místem, kde dochází k obnově těla, ale stejně dobře také místem, kde vzniká choroba, která pacientovi naopak život zkrátí. I Serranova práce je dokladem, že v tuto chvíli to závisí do značné míry na náhodě a na nějaké klinické použití je velmi, ale skutečně velmi brzy.

Nastartování správného vývoje indukovaných kmenových buněk jednoduše není na takové úrovni, aby lékaři dokázali spolehlivě říci, co vlastně pacientům kúra přinese. Ale publikací v oboru indukovaných buněk přibývá rychle a pokrok je jistý, takže budoucnost je slibná. Ovšem dá na sebe ještě nějakou dobu čekat.

Témata: kmenová buňka
  • Nejčtenější

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...

Až dostaneme západní tanky, Rusové budou zase utíkat, říkají vojáci

Exkluzivně V těchto dnech se s napětím očekává rozhodnutí ve věci poskytnutí německých tanků Leopard 2 obráncům Ukrajiny, kteří...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapitán letadla měl infarkt. Tragicky havarovalo v poli za Londýnem

Jednu z nejhorších leteckých katastrof zapříčinil infarkt kapitána letadla Trident společnosti British European...

NASA se bojí výbuchu Starship. SpaceX tak připraví další rampu pro Crew Dragon

Floridská odpalovací rampa LC-39A je v současnosti jediná, odkud SpaceX může provádět starty kosmické lodi Crew Dragon...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K čemu jsou tobolky, které marsovský rover odhazuje na povrchu Rudé planety

Těsně před vánočním svátky zanechal rover Perseverance na povrchu Marsu malý dárek. Bylo to titanové pouzdro, které...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Býložravec s přilbou pomohl odhalit proměny koster kachnozobých dinosaurů

Corythosaurus casuarius je poměrně dobře známý druh kachnozobého dinosaura, jehož hlavu zdobil výrazný „přilbový“...

Musk chce do půl roku zkoušet mozkové čipy na lidech. Zchladil tak očekávání

Společnost Neuralink, kterou vlastní miliardář Elon Musk, se zabývá vývojem mozkových implantátů. V noci na čtvrtek...

Astronauti přežijí radiaci s umělým chromozomem, plánuje český geofyzik z NASA

Premium Günther Kletetschka je elitní světový geolog a geofyzik. Nahlíží ovšem i do dalších oborů lidského bádání – analyzuje...

Nejtěžší dinosauři ukazují limity suchozemských živočichů

O tom, že sauropodi představují největší známé po souši se pohybující tvory všech dob, není jistě žádných pochyb....

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Zemřel hudebník Petr Hošek, hlas a tvář punkové kapely Plexis

Ve věku nedožitých 56 let zemřel po krátké nemoci Petr Hošek, zakladatel a hlavní tvář legendární pražské punkové...

Evu Decastelo mi kdysi vyfoukl Ruppert, měl větší tah na branku, říká Třeštík

Fotograf Tomáš Třeštík vyměnil loni spisovatelku Radku Třeštíkovou, se kterou má dvě děti, za novou partnerku,...