Pondělí 29. května 2023, svátek má Maxmilián, Maxim
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 29. května 2023 Maxmilián, Maxim

Floridské ostrovy cíleně zaplaví 750 milionů geneticky upravených komárů

  12:57
Úřady na floridských ostrovech Keys souhlasily s vypuštěním 750 milionů geneticky upravených komárů. Mají pomoci snížit počty volně žijících příbuzných.

Komár druhu Aedes aegypti, který přenáší celou řadu onemocnění od malárie po virus zika. Ročně je nepřímo odpovědný za několik milionů úmrtí. | foto: Reuters

Britská firma Oxitec se více než 10 let snaží prosadit se svým „hi-tech“ řešením pro boj s nejnebezpečnějším přenašečem infekčních onemocnění: komáry. Určité úspěchy za sebou má, nyní poprvé uspěla na nejbohatším trhu světa, ve Spojených státech.

Floridské úřady souhlasily s tím, aby společnost v letech 2021 a 2022 vypustila do přírody 750 milionů komárů ze svých líhní (zde je rozhodnutí). Doufají, že se jejich pomocí podaří velmi výrazně snížit počty komárů v následujících generacích, a tak omezit přenos takových onemocnění, jako je virus nilské horečky, denge, žluté zimnice či virus zika. Samozřejmě, v principu lze stejný postup použít například proti malárii, která se však na Floridě nevyskytuje. 

Vadu do vínku

Vypuštění komáři jsou velmi vzdálenými potomky komářího samce, který vznikl díky cílené genetické manipulaci v laboratořích Oxfordské univerzity v roce 2002.

Mají zjednodušeně řečeno „zmrzačené“ geny tak, aby mohli přežít pouze při pravidelném podávání určité látky (antibiotika tetracyklinu) (systém je podrobněji popsán v této práci vědců z Oxitecu z roku 2007). Vada je dědičná, a tak všichni potomci tohoto samce v přírodě rychle hynou. Drtivá většina z nich (cca 96 procent) by se neměla dostat z larválního studia, nikdy se tedy nevylíhnou.

Nasazení probíhá tak, že komáři se namnoží do požadovaných množství (v prvních pokusech to byly miliony, do budoucna se uvažují i miliardy) a pak vypustí do přirozeného prostředí v takovém množství, aby jejich počet výrazně převýšil počet volně žijících samců. To znamená, že by většina následující komáří generace měla být odsouzena k smrti ještě před tím, než bude moci někoho bodnout.

Není to nový princip. Stejně tak dobře je možné vypouštět ve velkých množství samce sterilizované například ozařováním, protože ani ti nebudou produkovat životaschopné potomstvo, stavy komárů by měly také klesnout. Firma Oxitec chce ovšem v praxi dokázat, že ozařování (či jiné zvažované způsoby sterilizace komárů) jsou dražší a náročnější než její proces.

Proces není bezchybný. Oxitec se snaží vypouštět pouze samce, kteří nesají krev a nepřenáší nemoci. Ovšem správně rozlišit pohlaví milionů či miliard komárů není jednoduché, a tak k chybám dochází. Několik desetin procenta vypuštěných komárů v praktických zkouškách tvořily samičky. Praktické experimenty i tak ukázaly, že pokud je vysazených samců dostatečné množství, dopad na počty tohoto bodavého hmyzu v daném místě může být skutečně výrazný.

Ilustrační snímek

Například během zkoušky na předměstí brazilského města Juazeiro se místní populace moskytů krátkodobě snížila o 95 procent. Podobných výsledků se podařilo dosáhnout také v dalších experimentech, například v Malajsii v roce 2009. Tou mimochodem firma překvapila i zastánce využití genetických manipulací v boji s přenašeči chorob.

Jednou nevýhodou takového řízení komáří populace je jeho dočasnost. Samci se musí do přírody vypouštět pravidelně, jinak se komáři znovu vzpamatují a stavy se vrátí k normálu. Firma proto přišla s druhou generací svého „Přátelského komára“ (firma má anglický výraz „Friendly“ v tomto kontextu registrovaný jako obchodní značku), která se má vypouštět právě na Floridě a označuje se jako OX5034 (I. generace měla označení OX513A).

Mají stejnou slabost, ale omezenou tak, aby se projevovala pouze u samiček. Samčí potomci těchto komárů přežijí, samičky ne. Opět to není úplně trvalé řešení, protože vadu zdědí jen polovina potomků upravených samců. V každé další generaci je pak „vadných“ samců méně a bude přežívat čím dál více samiček. V 10. generaci by pak vada měla zcela vymizet. Výsledky z experimentů nenasvědčují tomu, že by v tomto případě hrozilo nějaké nebezpečí přenosu upravených genů na volně žijící populaci.

Postup má tu výhodu, že k udržení nízkého stavu komárů by mělo podle modelů stačit vypustit méně uměle namnožených komárů a celý proces by tak měl být levnější. Na Floridě by se měl v příštích letech vysazovat právě 2. generace geneticky modifikovaných komárů. 

Už jednou zrušená

Společnost Oxitec zkoušku v tomto jižním americkém státě připravovala dlouhé roky. V roce 2016 proběhlo současně s prezidentskými volbami v oblasti referendum (psali jsme o něm zde), které dodnes Oxitec prezentuje jako de facto vítězství, protože většina z cca 40 tisíc voličů v okresu Monroe, kde zkouška poběží, s ní souhlasila.

Firma ovšem příliš nezdůrazňuje, že ti, kterých se pokus měl dotknout nejvíce, voliči v okrsku Key Haven, kde měl přímo proběhnout, byli proti zhruba dvěma třetinami hlasů (400 ze 600 odevzdaných hlasů bylo proti). A ti nakonec vyhráli, protože v původně plánované podobě se experiment vůbec neuskutečnil.

Nově schválený pokus bude pracovat s již zmíněnou druhou generací komárů, jejich nasazení americké federální úřady schválily až letos v květnu. Oxitec té doby údajně využil k tomu, aby veřejnosti lépe vysvětlil, co přesně chce dělat (řada jejich materiálů pro veřejnost je dostupná z této stránky) a firma se tak domnívá, že další zkoušce nic nestojí v cestě.

Po Floridě chce další podobnou zkoušku uskutečnit i v Texasu, tam ji ovšem zbývá ještě přesvědčit státní i místní úřady (federální povolení má, ale to zdaleka nestačí).

Zkouší to i další

I pokud Oxitec neuspěje, o něco podobného se pokouší a budou pokoušet další subjekty. Genetické technologie totiž nabízí celou řadu lákavých nástrojů k omezení hrozby ze strany komárů než pouze sterilizaci samců.

Debatuje se například o tom, že by se mezi běžné komáry mohly nechat samovolně rozšířit geny, které znemožní komárům přenos malárie. Navržený postup využívá „sobectví“ genů, které komáry učí přenášet parazity, jež nemoc způsobují, tedy zimničky. Více o něm v našem starším článku. Jde zatím spíše o nápad, využívání tohoto principu je i mezi vědci kontroverzní.

Výrazně větší šanci na praktický úspěch má využití jiného principu, který se obejde bez přímých genetických manipulací a spoléhá na konkurenci. Díky na pohled poněkud nepraktickému zkoumání mikroflóry v těle komárů se zjistilo, že existují bakterie, které mohou velmi úspěšně soutěžit s viry, které komáři přenáší.

Některé bakterie, například wolbachie, zřejmě nechtějí v těle svých hostitelů konkurenci či „škodnou“. Tyto bakterie žijí v ohromném množství hmyzích druhů, ovšem v druhu pro člověka nejnebezpečnějším Aedes aegypti se vyskytují poměrně vzácně. Přitom komáři, kteří v sobě tyto bakterie mají, zároveň výrazně méně často nesou člověku nebezpečné viry.

Vzniklo tak hned několik projektů, v jejichž rámci by se do okolí lidských sídel ve velmi postižených oblastech měli vypouštět komáři infikovaní wolbachiemi. Prospěšná nákaza by se mohla šířit i divokou populaci (tady poněkud zjednodušujeme, situace je trochu složitější).

Předpokládá se, a průběžné výsledky to naznačují, viz například zkouška v Kalifornii, že využití wolbachií by mohl být další slibný způsob regulace komářích populací. Navíc má postup výrazně jednodušší pozici z hlediska praktického nasazení, protože geneticky upravené organismy (včetně komárů) musí procházet prakticky ve všech zemích světa mnohem náročnějším schvalovacím procesem než organismy neupravené.

Autor:

Zubačka Vitznau-Rigi

Sledujte exkluzivní přenos z nejstarší zubačky v Evropě ve Švýcarsku. Dráha vedoucí z Vitznau (435 m n. m.) na vrchol Rigi (1752 m n. m.) je v provozu od roku 1871. Kamera je umístěna ve stanici Staffel (1.603 m n. m.)

Více ze Slow TV:

  • Nejčtenější

Šakal se ukázal Čechům, je adeptem na budoucí útočné vozidlo armády

Britská společnost Supacat na probíhajícím veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET představuje lehké útočné...

VIDEO: Takto nyní vypadají boje u Bachmutu. Místo města bahno zákopů

Exkluzivně Ukrajinské dobrovolnické oddíly Batalionu šejka Mansúra, které bojovaly od léta o kontrolu nad městem Bachmutem se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Podívejte se na hi-fi sestavu dražší než váš dům a vážící jako menší auto

V některých oborech opulence nezná hranic a poslechová technika je jedním z nich. Do skoro absurdních výšin to dovedla...

Klíšťata nesplachovat, ve vodě přežijí a mají blízko k intimním partiím, říká vědec

Rozstřel Vrcholí sezona klíšťat. K pravidelným hlášením o počasí a pylové situaci v těchto dnech přibylo další, informace o...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Avia B.534 byla zastaralá už v době Mnichova, ale bojovala ještě v roce 1944

Standardní stíhačkou československého předválečného letectva byla Avia B.534. Tento týden uběhlo 90 let od vzletu...

Priske exkluzivně. O titulu, datech, jazykové bariéře i manželce v Iráku

Premium Když se zadívá na velké esko ve sparťanském znaku, vrátí se na chvíli do dětství. „Nevím, jak vy, ale já jako kluk...

Pád „letadla“ za 2,3 miliardy. Podvodem vylákali peníze i ze známých sportovců

Premium Klientům slibovali zisk třicet procent. Místo toho nakupovali luxusní auta, zlaté cihly a nemovitosti. Společnost JO...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

Vědci dlouho nevěděli, kam zařadit českého „draka“

Cretornis hlavaci je v současnosti stále jediným identifikovatelným zástupcem kladu Pterosauria, jehož fosilie byly...

Expert: V modulárních reaktorech předběhly Čína s Ruskem západní výrobce

Vysíláme Česko by mohlo mít do jedenácti let první malý modulární jaderný reaktor, ryze český pak do dvanácti let. Jeho první...

Muskův Neuralink dostal povolení testovat mozkové čipy na lidech

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA)...

Umělá inteligence se díky magnetické rezonanci naučila číst myšlenky

Analýza obrovského množství dat a hledání souvislostí a vzorců v nich, to je ideální úkol pro systémy strojového učení...

Tříletou dceru Bereniky Kohoutové srazilo na přechodu pro chodce auto

Teprve tříletou dceru Bereniky Kohoutové (32) srazilo v úterý v centru Prahy auto přímo na přechodu pro chodce. Jak se...

Zemřel slovenský herec a hudebník Daniel Heriban. Bylo mu 43 let

Heriban, známý například ze seriálů Horná Dolná a Hnízdo nebo z filmů Únos či Sviňa, zemřel podle informací TV JOJ ve...

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Důchody mají být pro budoucí penzisty nižší. Populace stárne a průběžný důchodový systém, do něhož přispívají současní...

Co zas chce, ty vole, reaguje Jágr na volání bezradné Branišové od faxu

Hokejista Jaromír Jágr (51) a jeho partnerka, modelka Dominika Branišová (28) pobavili sledující na Instagramu...

Jízdní řád nerůstu. Benzin na příděl, zákaz létání a bourání silnic

Jak radikální má být ochrana životního prostředí? Německý profesor ekonomie, filozof, sociolog a politolog Helge...