Čtvrtek 21. ledna 2021, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. ledna 2021 Běla

Jsou dnešní evropští teroristé ekonomičtí „loseři“?

Většina dnešních teroristů z Evropy je chudá, málo vzdělaná a ekonomicky neúspěšná, tvrdí norský odborník na základě své analýzy. Jsou sice dost bohatí na to, aby měli čas starat se o politiku, ale ne tak bohatí, aby měli co ztratit.

Centrum Molenbeeku. Zde se podle místních srocuje nejvíce mladých, kteří celý den nic nedělají a zůstávají do noci venku. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Co vlastně lidi vede k tomu, aby se stali teroristy? Pokud pomineme internetové a hospodské debaty, rozhodně v téhle otázce není příliš jasno. Není těžké vymyslet celou řadu možných důvodů a příčin, a některé z nich nejspíše budou i pravdivé. Prokázat, že to tak je, je výrazně pracnější a obtížnější. Odborníci tak spíše tuší, co žádnou roli nehraje – či přesněji, o kterých faktorech jim dostupné údaje a jejich analýza říkají, že by roli neměly hrát. Třeba chudoba.

Teze, že chudoba nezvyšuje pravděpodobnost příklonu k terorismu, je vlivná hypotéza, kterou podporuje několik dobře známých prací. Jedna z nich nese i českou stopu: myslíme tím práci Jitky Malečkové, dnes na pražském CERGE-EI, a známého amerického ekonoma Alana Kruegera z roku 2003 (dostupná v PDF formátu). Práce, na kterou Alan Krueger později navázal vlivnou knihou „What makes a terrorist?“ (volně „Jak se rodí terorista?“), se věnuje především terorismu na Středním východě, konkrétně v izraelsko-palestinském konfliktu. Analyzuje například z biografické údaje o palestinských – a také izraelských – teroristech a stručně řečeno dospívá k závěru, že neexistuje zjevná souvislost mezi chudobou a terorismem, ba naopak v některých případech by mohla být závislost opačná (tedy že teroristé jsou spíše z bohatšího prostředí).

To je zajímavá a provokativní myšlenka a především Krueger ji velmi obratně a pečlivě ilustroval. Což ovšem neznamená, že je pravdivá. Vědecké hypotézy platí jen do chvíle, než jsou vyvráceny, a tato není výjimkou. Do starého železa by se ji rád pokusil dostat například norský odborník na bezpečnost Thomas Hegghammer, který působí v armádním ústavu FFI v Kjelleru kousek od Osla (jeho teze najdete nejlépe shrnuté v tomto PDF, které je záznamem jeho keynote z bezpečností konference z listopadu 2016).

Evropa je jiná

Hegghammer v podstatě říká, že nelze přenášet zjištění ze Středního východu do Evropy, jak se to někdy dělá. To si uvědomovali i Malečková a Krueger, kteří před zjednodušeným přenosem poznatků v práci varovali. Ale hledání paralel lidský mozek láká a navíc i v Evropě se našly případy, které jejich tezi o „nesouvislosti“ chudoby a terorismu na pohled podporovaly.

Připomeňme například „spiknutí lékařů“ z roku 2007, kdy byly odhalena buňka složená z velké části právě z lékařů. I výzkum založený na práci francouzské socioložky a antropoložky Dounii Bouzarové říká, že ve skupině mladých „džihádistů“, se kterou během své práce přišla do styku, byly zhruba dvě třetiny ze středostavovských rodin (její statistiky jsou dostupné online odsud). Hegghammer také připomíná, že některé průzkumy v západních zemích ukázaly, že mezi respondenty s vyšším vzděláním se našlo více těch, kdo schvalovali terorismus.

O čtvrtích Molenbeek a Schaerbeek se v Bruselu hovoří jako o no-go zónách. Tedy...

O čtvrtích Molenbeek a Schaerbeek se v Bruselu hovoří jako o no-go zónách. Tedy místech, kterým je lepší se vyhnout.

To všechno jsou samozřejmě jen nepřímé důkazy, ale je jich vícero a ukazují stejným směrem. Hegghammer si přesto myslí, že jde o zkreslení. Například průzkumy veřejného mínění mohou poskytnout zajímavé údaje, ale odpovědi v nich nikoho prakticky nic nestojí: proč se v nich nevyjádřit radikálně, když se ve skutečnosti nemusíte k teroristům přidat, a nehrozí vám tedy žádné reálné riziko?

K samotné Dounii Bouzarové je pak nutné dodat, že provozuje soukromou nadaci na pomoc rodičům, kteří se báli možné radikalizace svých potomků (a přitom se snažila zjistit, proč se radikalizovali a co s tím). Takovou pomoc nejspíše vyhledají lidé, kteří takovou nadaci vůbec začnou hledat a mají v nadace a další podobné instituce důvěru – a to je hodně statisticky „nestandardní“ skupina. Bývají to lidé, kteří s mírnou nadsázkou mají čas starat se o víc, než jen o to, aby jejich děti měly co jíst a co na sebe.

Dost bohatí na politiku, příliš chudí na strach

Heggahammerovi se z těchto a ještě dalších důvodů hypotéza, že by teroristé byli „bohatší“, příliš nezdá. Více se mu zamlouvá teze politologa Alexandra Lee z Univerzity of Rochester (konkrétně jde o tento článek (PDF), který vyšel v časopise World Politics v roce 2011).

Lee v něm popsal model, podle kterého se k násilí ve jménu politiky nejspíše uchýlí lidé ze skupiny, jež je ekonomicky omezena shora i zdola. Příliš chudí lidé nemají na politiku čas – a tedy není ani příliš pravděpodobné, že by za nějakou myšlenku chtěli bojovat se zbraní v ruce. Na druhou stranu lidé, kteří mají příliš mnoho co ztratit, budou váhat, než se pustí do nějakého riskantního dobrodružství. Tyto hranice samozřejmě nejsou zcela ostré (viz příklad Usámy bin Ládina), ale podle Leeho by většina teroristů měla pocházet z „nejchudší části politicky aktivní třídy“.

Hranice, pod kterou je člověk „příliš chudý na politiku“, je samozřejmě v různých částech světa různá. V chudých zemích pod ní může spadat velká část či možná až většina populace, v bohatých zemích Západu jen pár procent obyvatelstva.

Celkem dobře by tedy odpovídala i zjištěním Jitky Malečkové a Alana Kruegera: na Středním východě by mělo být mezi teroristy více lidí ze střední třídy než v západní Evropě. A také odpovídá historickým zkušenostem z Evropy, kde hnutí jako IRA obvykle rekrutovala své příznivce právě z nižších příjmových skupin. Hegghammer se tedy rozhodl hypotézu co nejlépe ověřit na základě dostupných údajů o dnešní vlně islamistických evropských teroristů.

Evropská šeď

Ihned řekněme, že jeho data nejsou zrovna dokonalá – a to ještě říkáme poměrně mírně. Velká a přehledná databáze evropských teroristů či „zahraničních bojovníků“, kteří chtěli odejít třeba za ISIS, neexistuje. Norský výzkumník tedy čerpal z celé řady menších studií, které jsou obvykle zaměřené na jeden konkrétní stát. Nevýhoda je v tom, že tyto studie nemají jednotnou metodiku; některé například vůbec nesledovaly důležité socioekonomické ukazatele (dosažené vzdělání, příjem atp.), jiné sledovaly jen některé atp. O statistické stránce studie lze tedy dlouze debatovat, a je stále otevřenou otázkou, zda Hegghammer udělal skutečně vše, jak nejlépe mohl. To ale v tomto textu nevyřešíme, tak přejděme k výsledkům – s jasně uvedenou výhradou, že je není možné brát jako pravdu tesanou do kamene, což platí samozřejmě i o jiných vědeckých pracech.

Výsledky vypadají na pohled celkem průkazně: v 19 z celkem 27 vybraných studií byli teroristé a džihádisté méně vzdělaní, méně ekonomicky úspěšní, častěji trestaní či nějakým jinými způsobem evidentně méně úspěšní než populační průměr.

Tři ze strůjců útoku na bruselské letiště v březnu 2016 na záběru bezpečnostní...

Tři ze strůjců útoku na bruselské letiště v březnu 2016 na záběru bezpečnostní kamery před útokem. Zleva Zaventem Najim Laachraoui, uprostřed Brahim el-Bakraoui a vpravo Mohamed Abrini.

Vezměme si příklad z největší ze studií, které Hegghammer analyzoval (je z roku 2011 a jejím autorem je Edwin Bakker, PDF dostupné zde). Zahrnovala údaje o 336 evropských teroristech, ale údaje důležité pro Hegghammera byly dostupné jen u některých z nich. Z 93 lidí, u kterých je to uvedeno, patřilo 56 % do nižší třídy, 39 % do střední a 5 % do vyšší. Zhruba pětina z celkového počtu osob ve studii také měla nějaký záznam v trestním rejstříku. Bakker v práci také píše, že „relativní zastoupení nekvalifikovaných manuálních pracovníků a nezaměstnaných ve vzorku je ve srovnání s národními průměry velmi vysoké.“

Hegghammer také připomíná zprávu německých úřadů o bojovnících, kteří ze země odešli či se pokusili odejít do Sýrie. (PDF v němčině dostupné zde. Hegghammer pracoval se zprávou z roku 2015, novější vydání s daty za rok 2016 je dostupná odsud, pozn. red.) Z 232 osob, u kterých je uvedené dosažené vzdělání, jich jen 12 % začalo chodit na vysokou školu (a jen 1,6 % ji dokončilo, ale to je trochu zkreslující údaj, protože šlo většinou o muže ve studijním věku). Třetina ze všech měla nějaký záznam v trestním rejstříku. Stejně neutěšený obrázek nabízejí i další studie ze severských zemí či zemí Beneluxu.

Dodejme, že v Hegghammerově práci je zahrnuto také několik studií, ve kterých se „vzorek“ nezdá být nijak socioekonomicky podprůměrný. Může to být náhoda, ale také specifikum nějaké určité země (jak by nasvědčovala některá data z Velké Británie), a možná to také může být důkaz změn v islamistickém hnutí v Evropě. Hegghammer totiž upozorňuje, že „vzorky“ z první dekády 21. století si vedou v průměru lépe než ty z druhé dekády. Snadno to může být důsledek „proletarizace“ hnutí. Nebo také důsledek toho, že v první skupině studií jde především o strůjce teroristických útoků v Evropě, zatímco v posledních letech většinu případů tvořili džihádisté odcházející z Evropy – to mohou být prostě různé typy lidí. Tohle je jedna z mnoha otázek, na které by mohl odpovědět jedině další výzkum, respektive lepší údaje.

Ale je to příčina?

Pokud je hypotéza pravdivá a evropští teroristé jsou většinou „loseři“, není vůbec jisté, že se stanou teroristy právě proto, že se jim v životě nedaří. Může to být prostě náhodná souvislost daná třeba tím, že evropští muslimové jsou na tom v průměru socioekonomicky hůře. Protože jde o většinou o relativně nedávné přistěhovalce, není to vlastně až tak neobvyklé, začíná se z toho ovšem stávat vleklý problém. Přitom není jisté, že to tak musí být: v USA – kde samozřejmě imigrace probíhala jinak - tvoří například muslimové 3,3 % populace, ale 10 % lékařů. Jsou druhou nejvzdělanější skupinou po Židech a je mezi nimi stejné procento bohatých, jako je americký průměr, alespoň podle údajů z této analýzy Pew Research Center (PDF).

Mladík si balí jointa v autě zaparkovaném v jedné z ulic čtvrti Molenbeek.

Mladík si balí jointa v autě zaparkovaném v jedné z ulic čtvrti Molenbeek.

Ale to odbočujeme od tématu, tak se k němu vraťme: Hegghammer neříká – a byl by to také na základě jeho údajů nesmysl – že teroristé se stanou teroristy právě proto, že jsou chudí. To zní velmi nepravděpodobně, ale s chudobou může být spojená celá řada faktorů, které roli hrát mohou. Vliv mohou mít i takové drobnosti, jako že nezaměstnaní (či uvěznění) mají více času na návštěvu radikální skupinky, kázání radikálního imáma či nechat se zlákat online propagandou.

Norský odborník jen navrhuje zkoumat vážně hypotézu, zda přece jen chudoba a další socioekonomické faktory s příklonem k terorismu nesouvisí více, než se podle jeho názoru v odborné obci stalo zvykem. Je to snad až trochu nespravedlivé, protože Krueger a Malečková ve své práci výslovně píší, že zkoumání souvislosti mezi chudobou a terorismem považují za slibné pole pro další výzkum. Jak jsme ale viděli, dobrých podkladů je zatím málo – a to určitě není dobře. Na dobře podložené odpovědi bylo včera pozdě.

  • Nejčtenější

Android TV mizí z televizorů. Podívejte se, co jej letos mnohde nahradí

Operačnímu systému Android TV zřejmě začíná poslední sezóna. Jak se ukázalo na veletrhu CES 2021, již letošní novinky...

Válka v jednom čísle. Jak Sověti na papíře vyhráli nad Západem

Sověti vyvinuli na přelomu 60. a 70. let analytickou metodu, která měla umožnit snadné srovnání vojenské techniky...

Rezervace očkování je plná zbytečných chyb. Způsobila i pád celého systému

Státní web na rezervaci očkování proti covidu-19 byl plný úplně základních chyb a zbytečných komplikací. Navíc začal...

Čest, talent i služba Hitlerovi. Nejlepší tankista války byl z Jesenicka

Během druhé světové války vznikla po vzoru leteckých es nová kasta es tankových. Patrně nejlepším tankistou 2. světové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Operaci Pouštní bouře zahájily vrtulníky US Army úderem na radary

První letecký úder proti Iráku neprovedly před třiceti lety „neviditelné bombardéry“ USAF, ale vrtulníky Apache US...

Kdo staví vilu na Babě? Muž s vazbami na sponzory Zemanovy kampaně

Premium Nová prosklená vila na vrchu Baba v Praze budí zájem místních i turistů. Dům patří firmě Luboše Paška, který je...

Ano, Češi byli nejlepší! říká zámořský expert o časech, kdy i Kanada žárlila

Premium Omlouvá se při vzpomínce na nezdar Pavla Patery v Dallasu. Zápasy proti Buffalu s Dominikem Haškem v brance přirovnává...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

  • Další z rubriky

ROZSTŘEL: Česko je v nanotechnologiích na špici. Ale co z toho bude?

Nová chrupavka pro vaše bolavá kolena či kůže pro pacienty s popáleninami. To jsou cíle, na kterých pracuje český...

Covidový rok očima vědce: Ukázalo se, co v běžných dobách zůstává skryto

Nejviditelnějším projevem pokroku vědy v boji proti viru SARS-CoV-2 je vakcína. Ale důvtip a vynalézavost se ukázaly i...

Aligátor na héliu, nůž z exkrementů. Ohlédnutí za nevážnými „nobelovkami“

Nejprve rozesmát a pak se kriticky zamyslet. K tomuto mottu se již od roku 1991 hlásí Ig Nobelovy ceny, nevážná variace...

Objev, který změní svět. Vědec Martin Jínek o nobelovských nůžkách na DNA

Premium Crisprování – zapamatujte si to slovo. Nová metoda editování genetické informace v blízké budoucnosti pronikavě promění...

Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek
Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek

V redakci jsme měli možnost otestovat dva nové chleby Odkolek. Mají vysoký podíl žitné mouky a nádherně propečenou kůrku, která láká k ochutnání už...

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek...

Dalibor Janda leží ve vážném stavu v nemocnici na koronární jednotce

Dalibor Janda (67) byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zpěvák leží ve vážném stavu na...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...